Je to setkání Akumulátora 1 a Vratných lahví, říká Jan Svěrák o novém filmu Betlémské světlo
Stárnoucí spisovatel, kterého začnou pronásledovat postavy jeho nedokončených děl, je hlavním hrdinou nového českého filmu Betlémského světlo. Natočil ho režisér Jan Svěrák podle povídek svého otce Zdeňka Svěráka, který také ztvárnil hlavní roli. Oba už film představili na předpremiéře v Českých Budějovicích, kina budou snímek promítat od 10. března.
„Pro mě je Betlémské světlo takovým setkáním filmů Akumulátor 1 a Vratné lahve. Objevuje se tam linka toho dlouholetého manželství se všemi komediálními prvky, které takové manželství může přinášet, a vedle toho je tam něco, čemu říkáme magický realismus, tedy určitá nadsázka, fantazie, hravost. Právě to mi na tom vyprávění přišlo osvěžující a dlouho jsem to nedělal,“ říká Jan Svěrák.
Film vypráví o stárnoucím spisovateli Karlu Šejnohovi, kterému psaní už nejde jako dříve. Nedokončené povídky se mu hromadí v hlavě, jejich postavy vylézají na denní světlo a dožadují se, aby autor pokračoval v ději.
Princip ožívání postav ve snu se stal Janu Svěrákovi klíčem k filmovému vyprávění. „Tím, že začneme vyprávět rovnou v říši fantazie, nastavíme laťku a můžeme tak pokračovat. Divák, pokud tomu porozumí, jde s námi. Jestliže se postavy z fantazie hlavního hrdiny reálně vyskytují u nich v kuchyni, lezou mu do koupelny a povídají si tam s ním, otevírá se tím obrovský prostor, vzniká nové hřiště ke hře,“ líčí režisér.
Scénář filmu Betlémské světlo napsal Jan Svěrák podle povídek svého otce. A jak sám Zdeněk Svěrák říká, do finální verze zasahoval jen málo. „Ta spolupráce tentokrát nebyla taková, že bych já psal scénář, on mi ho vracel a při takové deváté verzi by byl spokojen. Honza vybral z mých povídek tři, které se mu líbily, a pokusil se je odvyprávět najednou. To by mě asi nenapadlo, kdybych já psal scénář. Když měl tohle své pojetí hotové, tak jsme se scházeli na takzvané proveselování,“ prozrazuje
Filmovou manželkou Zdeňka Svěráka se ve filmu Betlémské světlo už počtvrté stala Daniela Kolářová. „Nás svedl dohromady Jiří Menzel, který z nás udělal manželský pár ve filmu Na samotě u lesa. Já do toho vstupoval jako naprosto nepolíbený, neherec a ona už byla slavná. No, ale Menzel chtěl, abych působil trochu jako neherec, jako člověk, který na ten venkov úplně nepatří. S Danou jsme si od začátku rozuměli a potom jsme se setkali v Akumulátoru a ve Vratných lahvích. Zajímavé je, že když jsme se seznámili, Dana byla o deset let mladší než já a ten rozdíl tady furt je,“ směje se Zdeněk Svěrák.
Ačkoliv brzy oslaví 86. narozeniny, ve svých aktivitách nepolevuje. Na předpremiéře Betlémského světla prozradil, že píše scénář pro filmovou pohádku. „Betlémské světlo vzniklo vlastně jako takový trucpodnik mého syna, protože já jsem během covidu napsal scénář filmové pohádky a jemu se nelíbí. A aby nemusel se mnou svádět zápas, tak jsme natočili tenhle film, a tím myslel, že je od té pohádky pokoj. No, ale to se mýlí. Jakmile budu mít čas, tak se do toho zase obuji a budu psát verzi za verzí, dokud to nebude dobrý,“ dodává.
Celý rozhovor se Zdeňkem a Janem Svěrákovými o jejich novém společném filmu Betlémské světlo si poslechněte v magazínu Kavárna.
Související
-
Trhák poznáme podle toho, že lidé nechodí na záchod, směje se manažerka budějovických multikin
Už sedm milionů lidí navštívilo jihočeská multikina CineStar. Před 20 lety začalo první promítat v budějovických Čtyřech Dvorech. Později se připojil ještě větší komplex.
-
Mluví hlasem Ivana Trojana a odhalí psí pravdu. Příběh o psu Gumpovi dostal filmovou podobu
Filmový Gump už není jen běžec, ale i věrný přítel člověka. Do kin doputoval příběh natočený podle knihy Gump – pes, který naučil lidi žít. Jejím autorem je Filip Rožek.
-
V prázdných ulicích Českých Budějovic i krajině zničené kůrovcem vznikal film Spící město
Do široké rodiny filmů, které se natáčely v jihočeské krajině, městech a obcích, přibyl nový příbuzný. Režisér Daniel Svátek umístil do jižních Čech snímek Spící město.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.