Je právě tolik hodin, kolik právě je. To byla známá věta legendárního diskžokeje Oscara Gottlieba
„Je právě tolik hodin, kolik právě je. Máte-li na svých hodinkách více, nebo méně, není to naše chyba, neboť my začínáme vždycky včas!“ Těmito větami konstantně uváděl první český diskžokej Oscar Gottlieb svůj rozhlasový pořad Junior 30. Bohužel, ne příliš dlouho, neboť musel svůj milovaný rozhlas s nástupem normalizace opustit.
Ale už předtím si udělal Oscar Pavel Gottlieb jméno především v Praze svými diskotékami. V době normalizace sice Gottliebův hlas zmizel z éteru, avšak ze scény populární hudby naštěstí nikoliv. Uváděl kromě jiného koncerty Country Beatu Jiřího Brabce s jeho sólisty a Michala Tučného s jeho Tučńáky.
A z našeho jihočeského hlediska je dobré zmínit, že Oscar Gottlieb v časech, kdy měl pražský zákaz, mohl z iniciativy českobudějovického kulturního střediska vytvořit vlastní program Tandem, v němž spojoval talk-show s diskotékou.
Jako příležitostný herec na sebe Oscar Gottlieb upozornil třeba roličkou Bédy v komedii Jak básníci přicházejí o iluze nedávno zesnulého režiséra Dušana Kleina. Jeho hlas můžete slyšet v nahrávkách třeba diskžokejské písničky s Petrou Janů Hou hej hou, všichni tancujou nebo ve Svatebním obřadu s Naďou Urbánkovou a Karlem Kahovcem.
Čtěte také
K rozhlasovému mikrofonu se mohl Oscar Gottlieb vrátit až na konci 80. let a patřil k prvním moderátorům Nočního proudu. Oscara Gottlieba, mimochodem, také velmi dobrého dabéra, kterému by 9. února 2022 bylo osmdesát a který zemřel 6. srpna 2018, si můžete poslechnout v pořadu Světla ramp v jemu nejbližší roli – jako rozhlasového diskžokeje před písničkou dalšího únorového jubilanta Jiřího Helekala a kapely Františka Ringo Čecha Shut Up Volám vás, helou.
V kaleidoskopických Světlech ramp toho bude samozřejmě více a mimo jiné připomeneme osmdesátiny Ivana Mládka s jeho Banjo Bandem, a to i v malířských a jihočeských souvislostech. Nejen písničkou My máme chaloupku v Blatné, ale též skladbami Malíř olejových obrázků a Zmalovaná.
Hudba k té druhé z nich je dílem někdejšího kontrabasisty Banjo Bandu Jerzyho Jiřího Ziembrowského, varšavského rodáka, jinak také malíře a ilustrátora. Ten za války uprchl se svou rodinou z transportu a dostal se až do jihočeské Soběslavi, kde pak žil. V čase minulého režimu Jerzy Ziembrowski emigroval na Západ, kde se věnoval muzice, ale především malování.
Související
-
Budějovický diskžokej Karel Červený se proslavil na diskotékách, pak mluvil k lidem i z rozhlasu
Když se zeptáte lidí, kteří vyrůstali v Českých Budějovicích a okolí v 70. a 80. letech, kdo byl nejznámějším diskžokejem, většina nejspíš vzpomene jméno Karla Červeného.
-
Bílý sníh se snáší aneb Když v písničkách sněží
„Bílej sníh, ten mýho tátu každej den připomíná.“ To zpíval Mirek Hoffmann s Greenhorns ve výborné verzi hitu Johnnyho Hortona North To Alaska.
-
Krokodýl Jeroným byl největším autorským hitem Vladimíra Popelky. Proslavil se hlavně jako dirigent
„Nápad jsem hodil na papír, vyrobil demosnímek a přehrál to Vaškovi Neckářovi. Textaře Zdeňka Rytíře pak napadla story o krokodýlu Jeronýmovi. A vida, uchytilo se to.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
