Poprvé jsem banjo objevil ve čtrnácti letech, brnkal na něj voják, vzpomíná Ivan Mládek
„V mládí jsem se zbláznil do Bennyho Goodmana a jeho malých formací, ale i do Fatse Wallera a Django Reinhardta. To všechno mě inspirovalo,“ vzpomíná Ivan Mládek na impulsy, které jej přivedly k jazzu.
V pondělí 7. února oslaví výborný banjista, osobitý zpěvák, autor, vedoucí člen populárního Banjo Bandu, výtvarník, ale i hvězda televizní zábavy minulých desetiletí osmdesáté narozeniny.
U příležitosti tohoto jubilea nabízíme v pořadu V náladě swingu, potažmo jazzu malé setkání s (i málo známými) nahrávkami a vzpomínkami Ivana Mládka, pochopitelně s akcentem na jazz.
„Poprvé jsem objevil banjo někdy ve čtrnácti letech. Na chatě, u zatopeného lomu, brnkal voják na nástroj, který měl velmi podmanivý zvuk. A bylo to banjo – tedy kytarové. Později, když k nám přišla dixielandová vlna, jsem si sehnal tenorové banjo,“ vrací se Ivan Mládek v českobudějovické rozhlasové půlhodince do časů, kdy se pro sebe objevil banjo. A tento instrument samozřejmě hraje důležitou roli v celém pořadu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka