Jan Štifter: Jiří

18. srpen 2025

Rozhlasový sloupek

A stalo se mi to zase. Na autorské besedě ke mně přišel čtenář a oslovil mě „Jirko“. Už se nebráním, taky není čemu, jen mě zase překvapilo, že je to pořád ten stejný Jirka.

Jirka, který musí koukat z mých očí – stejně jako před 14 dny, kdy mě paní na ulici chtěla něco vyprávět a oslovila mě důvěrně křestním jménem – byl jsem zase Jiří, přitom si mohla vybrat na pomoc třeba Josefa, Karla nebo Františka, přitom bezpečně sáhla po Jiřím.

Měl jsem dědu Jiřího, zemřel tragicky, teď v srpnu to bylo 24 let, tři týdny před 11. zářím, mám ty události dost propojené, život už nikdy nebyl jako dřív. V tom pláči a žalu roku 2001 jsem se rozhodl, že si vezmu jeho jméno, že budu Jan Jiří.

Někde bych našel deník z téhle doby, kde jsem si plánoval, jak dojdu na matriku a požádám o změnu, ale v dalších týdnech jsme už sledovali, jak se bortí svět, který jsme dosud znali, a na to předsevzetí jsem dočista zapomněl.

Někde kolem mě to rozhodnutí zůstalo a já s ním srostl. Stane se to zase a bude to brzy – někdo bude mávat na Jiřího a Jan mu odpoví.

autor: Jan Štifter | zdroj: Český rozhlas