Jan Sojka: Rodina a jiné regály. Příběh o vztahu dvou bratrů a oslavě sedmdesátých narozenin jednoho z nich, kterou už nestihli
Název povídky odkazuje k velké sbírce pohlednic, kterou si celý život budoval dnešní sedmdesátník Petr. Trošku nečekaně se jí náhle bude probírat i jeho o něco starší bratr Pavel. A možná mu dojde něco, co dřív ani nevnímal.
Režie: Jakub Doubrava
Interpret: Jakub Pavel Šmíd
Mistr zvuku: Ondřej Franěk
Dramaturgie: Martina Toušková
Natočeno v plzeňském rozhlasovém studiu v roce 2021.
Premiéra: 2021
Povídka Rodina a jiné regály vyšla ve stejnojmenné knížce v nakladatelství Host na konci roku 2020. Texty, které v ní najdeme, vznikaly od března do června téhož roku, v začátcích covidové pandemie, kdy většinu z nás vůbec nenapadlo, že tu s námi tahle divná nemoc bude nakonec tak dlouho. Covid je nějak přítomen v každé z povídek zmíněné knihy – i v té, které dala celému souboru název.
Jan Sojka
Je plzeňský básník (narozen 1973), prozaik a také středoškolský učitel. Vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity obor bohemistika – historie.
V roce 1994 spoluzaložil Jan Sojka Antidivadlo, nonkonformní literárně dramatickou scénu, kde vystupoval jako herec a také se podílel na přípravě divadelních textů a skečí. Soubor aktivně působil do roku 2014.
Jan Sojka vydal několik básnických sbírek, na svém kontě má například novelu Podzimní lidé, Povídky o lovcích a venuších, román ze školního prostřední s názvem Učitel je ve třídě sám. Charakteristikou jeho povídkové knížky Rodina a jiné regály, napsané a vydané v době covidové, by mohla být slova: Skryli jsme své tváře pod roušku a své životy mezi čtyři stěny.
Čerstvou novinkou letošního roku je knížka Přemalovat pot, která, jak se uvádí v anotaci, „je básnickým ekvivalentem Hazkarat nešamot, je překotným lavinovitým Jizkorem, úsilím o vyrovnání se s prostou pravdou, že již nelze nic ve vzájemném vztahu se zemřelým otcem ovlivnit, že lze změnit jen sebe sama.“
Jan Sojka je čtyřnásobným držitelem Ceny Bohumila Polana, která se každoročně uděluje za významná básnická a prozaická díla, jež jsou nějak spjata s Plzní, potažmo plzeňským regionem. Zatím poslední Polanovu cenu získal v roce 2020 za básnickou sbírku Sesuv noci.
Související
-
Frankenstein. Slavný horor o umělém monstru, které nenávidí celý svět a mstí se svému stvořiteli
Mladý vědec Viktor Frankenstein stvoří umělého člověka, monstrum s nadlidskou silou. Vypustí ho do světa, ale to přinese jen zkázu. Za podivných okolností umírají lidé...
-
Prodala auto, aby měla rezervu, a začala psát. Za svůj debut o mládí Anežky České získala ocenění
Dvě děti, dvě knihy, byt v Praze i v šumavském Rejštejně. Taková je zatím bilance Terezy Dobiášové. Jen ona sama ví, jak se musela poprat se životem, aby dosáhla úspěchů.
-
Panenská příroda, ale dráty na dohled. Demokracie není samozřejmost, připomíná kniha Jiřího Šestáka
Covidová pauza mu dala prostor psát. To, co kdysi rozepsal, divadelník, politik a pedagog Jiří Šesták v roce 2021 dokončil. Teď už má v tisku pokračování knihy Cesta jinam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
