Frankenstein. Slavný horor o umělém monstru, které nenávidí celý svět a mstí se svému stvořiteli
Mladý vědec Viktor Frankenstein stvoří umělého člověka, monstrum s nadlidskou silou. Vypustí ho do světa, ale to přinese jen zkázu. Netvor nenávidí celý svět a začne se mstít. Za podivných okolností je zavražděn vědcův malý bratr, a tím to rozhodně nekončí…
Frankenstein je nejznámějším románem anglické spisovatelky Mary Shelleyové. Vyšel poprvé v roce 1818 a stal se klasikou hororového žánru.
Příběh byl několikrát zfilmován, poprvé už v roce 1910. V roce 2005 vznikla rozhlasová četba na pokračování, v níž účinkují Jiří Hromada, Lukáš Hlavica a Miroslav Táborský.
„Očekával jsem takové přivítání,“ odpověděl netvor. „Všichni lidé jsou ubozí, a jak tedy musím být nenáviděn já, který jsem ještě bídnější než kterákoliv lidská bytost! A přece ty, můj stvořitel, nenávidíš a odháníš mě, své dílo, s nímž jsi svázán pouty, která mohou být rozetnuta pouze zničením jednoho z nás. Máš v úmyslu mě zabít. Jakým právem si dovoluješ takhle si pohrávat se životem? Splň svou povinnost ke mně, a já splním svou k tobě a lidstvu. Jestli vyhovíš mým podmínkám, nechám tebe i všechny ostatní lidi na pokoji; jestliže však odmítneš, budu tak dlouho napájet své hrdlo smrtí, až bude přesyceno krví tvých zbývajících přátel!“
Mary Shelleyová
Mary Shelleyová (1797-1851) se narodila slavné feministce a spisovatelce Mary Wollstonecraftové a filozofovi a romanopisci Williamu Godwinovi. Matka zemřela krátce po jejím narození, otec jí dopřál kvalitní, i když neformální vzdělání.
Už jako velmi mladičká navázala milostný poměr s jedním z politických stoupenců svého otce, básníkem Percym Bysshe Shelleym, který byl ovšem v té době ženatý. Vzít se mohli až v roce 1816 poté, co Shelleyho první žena spáchala sebevraždu.
Léto téhož roku už coby manželé strávili Shelleyovi ve společnosti básníka lorda Byrona a dalších literátů ve Švýcarsku poblíž Ženevy. Mladí lidé si krátili čas předčítáním ze strašidelných příběhů a Byron navrhl, aby každý ze zúčastněných napsal svůj strašidelný příběh. A tak se zrodil Frankenstein.
V roce 1818 opustili Shelleyovi Anglii a přesídlili do Itálie. O čtyři roky později se tu slavný romantický básník utopil na svém škuneru. Mary prý opatrovala jeho srdce po zbytek svého života založené a slisované v Shelleyho sbírce básní. Vrátila se do Anglie a věnovala se výchově jejich jediného syna a literární práci.
Kromě Frankensteina napsala několik dalších románů a novel. Její román Poslední člověk z roku 1826 je pravděpodobně první postapokalyptickou sci-fi. Mary Shelleyová zemřela v roce 1851, bylo jí 53 let.
Související
-
Do třetího pokolení. Povídka o mladém Američanovi, kterého i za oceánem dostihne tragédie předků
Příběh o vině otců, která přechází na syny do třetího a čtvrtého pokolení, napsala současná autorka Pavla Horáková. Vypráví o Američanovi, jehož dostihne dávná tragédie.
-
Halloweenské melodie z Addamsovy rodiny, Vymítače ďábla nebo Plesu upírů
Poslední říjnový večer je velmi zvláštní, plný strašidel a temných bytostí. Nastává Halloween, z anglosaského světa importovaný svátek, oblíbený hlavně u dětí a mládeže.
-
Agatha Christie pojmenovala postavu podle jihočeské učitelky. O Československu se zmínila víckrát
Agatha Christie je nejvydávanější spisovatelka všech dob. Náměty hledala všude kolem sebe. Například díky práci zdravotní sestry se vyznala v lécích, a tím pádem i jedech.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
