Jan Cempírek: Frčka pro slovenské záklaďáky
Toulal jsem se nedávno po Slovensku a jako vždy si uvědomil, jakými ambasadory česko-slovenského bratrství jsou chlapi nad padesát let. Absolventi základní vojenské služby, které povolávací rozkaz kdysi zavál do exotických Čech.
Tito bývalí záklaďáci totiž nedají na Česko dopustit, jsou velvyslanci par excellence a potkáte je v každém slovenském vlaku, hospodě, v krámě, prostě všude.
Probíhá to následovně: přijdete třeba do knajpy v Nové Sedlici, což je absolutní díra světa a nejvýchodnější obec Slovenska a sotva promluvíte, už se spustí lavina: joj Česi! To ja slúžil …. a bodří Východňári už začínají sypat z rukávu názvy kasáren a českých vojenských útvarů.
A pokud navíc přiznáte své jihočešství, polovina z přítomných ze zapřísáhá, že sloužili právě u nás. Ja som bol v Budějoviciach a chodili sme na pivo ku Koníčkovi, vzpomíná jeden.
Ja vojančil u Sloupa vo Vimperku, oj, tam bolo veselo! kontruje druhý.
A třetí: to já bol v Borovej Ladě. A na Kniežacích Planiach sme chytali narušiteľov. To mě zajímá. A chytils nějakého? vyzvídám. Samozrejme, že áno! Španiel to bol.
Moc nevěřím. Španěl? Proč by chtěl Španěl emigrovat přes Knížecí Pláně do komunistického Československa? Bol to Španiel, trvá na svém spolusedící. Utekal zo Západu z cudzineckej légie a chcel sa dostať do Moskvy, práší dál a své historce dodává lesku konstatováním, že po zadržení neobvyklého narušitele dostal tehdy v osmdesátých letech frčku navíc a mimořádné volno.
Pak posmutní. V rámci volna odjel do Prachatic, tam se opil, prospal dva dny v lese, vrátil se pozdě do kasáren, kde ho degradovali a strčili do chládku. Ale rovnako to boli najkrajšie dni môjho života, tam u vás v Čechách, dokončuje vzpomínku a připíjí naší zemi. Stejně tak i jeho kumpáni.
Na zdravie, českie bratia!
Jak říkám, nejsou lepší ambasadoři české země, než bývalí záklaďáci našeho východního souseda. Všem bych dal nejraději frčku navíc.
Související
-
Jan Cempírek: Zajdi na pikador
Milí posluchači, vítám vás u nové lekce budějčtiny. Dnes si probereme dvě slovíčka.
-
Jan Cempírek: Nevyžádané dárky z cest
Moji milí rodinní příslušníci, kamarádky, kamarádi, tento letní Rozhlasový sloupek píši vám. A sobě též. Bude o nevyžádaných dárcích z cest.
-
Jan Cempírek: Na přejezdu
Dojel jsem na kole k železničnímu přejezdu kdesi na budějovické periferii. Byly spadlé šraňky, před nimi už čekalo několik aut, červená světla mrkala. Zastavil jsem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
