Ivan Mls: O uzavřených obchodech a vnitřních pokušitelích v nás

Psáno s písmenky ES HÁ na začátku. To jen pro upřesnění, protože šopování s písmenkem EŠ značí něco úplně jiného, jeden ze způsobů povrchové úpravy kovů. Ale to jsem odbočil. 

Jak jsem řekl, nejsem nákupní typ a pokud to není nezbytně nutné, do obchodu vlastně nemusím. Nebo jsem alespoň donedávna nemusel. V době předkoronavirové mě nic takového nelákalo.

Ovšem čím déle trvá současný mimořádný stav, tím častěji se ve mně ozývá nějaký pokušitelský vnitřní hlas, který se mě snaží přesvědčit, že takové bezcílné brouzdání po obchodě může být docela fajn zábava.

Mé logické já samozřejmě argumentuje, že teď je nejlepší se jakýmkoli místům s větší koncentrací lidí vyhýbat, nota bene, stejně se dá jít maximálně do prodejny potravin. A tam vyrážím s jasným nákupním seznamem a snahou zdržet se tam co nejmíň. 

Ten pokušitel ve mně se samozřejmě nevzdává – a tak mi našeptává, jak by bylo krásné mrknout se do prodejny sportu na nějaké trekingové boty, jaká je to neskonalá škoda, že obchody s oděvy jsou zavřené a já si nemůžu vyzkoušet nějaké nové jarní kalhoty nebo bundu, nebo prostě jen tak v nákupním centrum brouzdat od obchodu k obchodu…  

Tak se už docela těším, až se svět zase vrátí k normálu a tenhle nesmyslný vnitřní hlas, který mi chce přeorganizovat život, umlkne. A já zase budu chodit kolem otevřených obchodů, aniž by mě cokoli lákalo k jejich návštěvě.