Ivan Mls: 28.říjen
Léta letoucí mám doma schovanou knihu od Josefa Čapka Povídání o pejskovi a kočičce. I přes to, že je neúplná. Ne snad že bych se někdy v dětství choval ke knížce neuctivě a udělal si z ní trhací kalendář, zachovalá je výborně. Jenže ono vydání pochází z období, kdy tuhle trhací práci dělali jiní.
Zvířátka totiž, kromě pečení dortu či mytí podlahy, taky slavila 28. říjen... a to mělo zůstat naší generaci zatajeno. A tak vydání od 1948, po cenzorském zásahu, kapitolu s oslavou státního svátku neobsahovala.
Ostatně, ten říjnový svátek za mého mládí byl tak jako tak především Dnem znárodnění a vznik nějakého samostatného Československa se nijak halasně nepřipomínal. Důležitější byly únory, květny a tak.
Své čtenářské znalosti jsem si mohl doplnit až v dospělém věku, neboť teď už zase Čapkova kniha vychází kompletní. A tak už vím, že pejsek s kočičkou zatoužili po státních vlajkách, aby si s nimi mohli vyzdobit svůj domeček.
A Josef Čapek také pejskovými ústy, respektive pejskovou tlamičkou, vysvětlil, proč se 28. říjen slaví. Pejsek řekl: „Já jenom vím, že dříve bylo na světě hůř než teď, že byla veliká vojna a hlad a lidé byli smutní a nešťastní, protože měli špatného císaře pána, a že teď je to na světě tisíckrát lepší, protože není vojna a lidé mají dobrého pana prezidenta, a ten se jmenuje Masaryk. A to bylo před mnoha lety právě 28. října, když už to lidé nemohli s tou vojnou a s tím císařem vydržet a udělali tomu konec: a od té doby je líp. A tak na památku toho vyvěšují lidé vždycky 28. října hodně praporů a jsou veselí.“ Řekl pejsek. Uměli byste to vysvětlit líp?
Ptáte se, proč tuhle pohádku zrovna dneska připomínám? Tak trochu kvůli osvěžení naší historické paměti. S těmi vlajkami to dneska nijak nepřeháníme, a důvody k veselení za to století taky jaksi vyvanuly.
Někteří z nás se sice možná budou veselit aspoň kvůli dnu volna navíc, jiní ale naopak budou mít úplně zkažený den. Jen si to představte - máte volno, spoustu času na nákupy a supermarkety jsou zavřené! Přeji hezký sváteční den!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.