Intenzivní fyzické aktivitě věnujte maximálně dvě a půl hodiny týdně, varuje kardioložka

„Měli bychom strávit půl až tři čtvrtě hodiny denně aktivitou, při které se zadýcháme, zapotíme, ale ještě jsme schopní komunikovat. To je taková známka správné míry aktivity. Někdo už při chůzi lapá po dechu a pro někoho je chůze málo a potřebuje více, tedy běh,“ říká Eva Kociánová.

Pořekadlo o tom, že všeho moc škodí, podle ní u fyzických aktivit rozhodně platí. „Ideální střední intenzitě zátěže bychom měli věnovat ty předepsané minuty. Samozřejmě můžeme běžet i tak, že už konverzaci úplně udržet nezvládneme, ale v této intenzivní aktivitě bychom neměli trávit více než dvě a půl hodiny týdně. Ukázalo se totiž, že to zvyšuje riziko některých srdečních arytmií,“ varuje.

„Když trošku přestřelíme naši kardiovaskulární kapacitu, neublíží nám to, ale varovným signálem už je pocit na omdlení při zátěži, rychlé bušení srdce, které nepřestává, i když zastavíme, a hlavně jakákoliv bolest na hrudníku. Tu bychom určitě neměli podceňovat, protože může být známkou závažného onemocnění koronárních cév,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

6 otázek, díky kterým můžete poznat, že vám hrozí onemocnění ledvin

Potíže se mohou objevit i u mladších lidí. „Mám například kamaráda, který mi volal ve svých 34 letech, že trénuje na závod a že ho při rozběhnutí tlačí na hrudníku. Ani on, ani já jsme nevěřili, že by to mohlo být něco vážného. A už je po operaci srdce. Naštěstí tam se to zachytilo včas. Takže varuji, bolest na hrudi je vždy známkou toho, že máte být vyšetřeni lékařem,“ vypráví Eva Kociánová.

Bolest na hrudi se může projevit jako pálení, tlak, někdy vystřeluje do dolní čelisti nebo levé ruky, můžeme mít pocit tíhy na hrudníku. „Naopak kardiální bolestí většinou není takové to ostré píchnutí jakoby jehlicí mezi žebry. To bývá spíš nezávažný příznak, většinou je to otázka nesprávného dýchání, případně přecenění vlastních sil,“ doplňuje kardioložka.

Operace srdce nebo prodělaný infarkt podle jejích slov neznamená doživotní zákaz běhání a dalších aktivit, ale pacienti musí absolvovat takzvanou kardiovaskulární rehabilitaci. „Pod dohledem lékaře speciality se nastaví individuální intenzita zátěže. Pacient musí alespoň ze začátku sledovat svou tepovou frekvenci, přesně ví, kolik si může dovolit, aby mu to neublížilo,“ vysvětluje.

Celý rozhovor s lékařkou Evou Kociánovou o aktivitách zdravých pro naše srdce a doporučeníhodných i pro kardiaky si poslechněte v magazínu Zdravíčko.