Hodně pozdě, ale lepší než vůbec. Nové Kameny zmizelých v budějovických ulicích připomínají oběti holokaustu
Už na celkem 29 Kamenů zmizelých můžete narazit v ulicích Českých Budějovic. Betonové kostky s mosaznou destičkou zasazené do chodníků připomínají oběti nacistického vyvražďování. „Na destičkách jsou uvedena jména obyvatel města, kteří se v drtivé většině už nevrátili z koncentračních táborů,“ vysvětluje Tomáš Trantina, ředitel jihočeské pobočky Paměti národa.
Kameny zmizelých se pokládají před domy, kde tito lidé žili. Nově jsou například v ulici Dr. Stejskala. „Tady jsou tři kameny se jmény Huga, Rudolfa a Zdeňky Fürthových. To byla jedna z mnoha židovských rodin Budějovic. Pro historii komunity byl důležitý hlavně syn, osmnáctiletý Rudolf, protože byl jedním z členů redakce humoristického časopisu Klepy z židovského koupaliště, který tajně vydávala budějovická židovská mládež na začátku okupace,“ uvádí historik Jan Ciglbauer.
Připomínku židovských obyvatel podle svých slov vítá. „Do nedávné doby Budějovice celkově postrádaly nějaké větší památky na židovskou komunitu. Je tady památník na místě bývalé synagogy, židovský hřbitov, ale jiná připomínka té tisícovky lidí, kteří prostě jednoho dne zmizeli, chyběla. Myšlenka Kamenů zmizelých mi přijde úžasná právě v tom, že vlastně náhodně narazíte na chodníku na ten kámen a zamyslíte se, že tam kdysi žil nějaký člověk, kterého nacistický režim odvlekl,“ říká.
Pokládání kamenů věnovaných prarodičům sledoval v Prokyšově ulici Jiří Kende. „Je to samozřejmě velmi důležité. Hodně pozdě, ale lepší pozdě než vůbec. Zůstane tak alespoň malinká památka po dědečkovi a babičce,“ komentuje.
Čtěte také
Prarodiče Jiřího Kende odjeli posledním transportem do Osvětimi, kde zahynuli. Jeho rodiče přežili Terezín, ale zpátky do Českých Budějovic se jim už nechtělo. „Myslím, že nechtěli pořád přemýšlet, co se tady stalo, a tak zůstali v Praze. Tam jsem se narodil a vyrostl já,“ vypráví Jiří Kende.
Připomínání holokaustu prostřednictvím Kamenů zmizelých považuje za velmi důležité. „Antisemitismus všude zase zesiluje. Generace, které to zažily, už pomalu nejsou, takže takové akce jsou zásadní. Já jsem moc vděčný budějovickým lidem, že to neodepsali,“ dodává.
Každý rok chce jihočeská pobočka Paměti národa položit v Českých Budějovicích nejméně deset Kamenů zmizelých. „V roce 2019 jsme si uvědomili, že v Budějovicích, kde byla poměrně početná židovská komunita, je pouhý jeden kámen, a to před vstupem do gymnázia v České ulici. Přišlo nám to jako veliká škoda,“ vzpomíná ředitel Tomáš Trantina.
Pokládání Kamenů zmizelých v Českých Budějovicích a s tím spojený Festival Paměti národa připomíná kulturní magazín Kavárna. Dále se pořad věnuje nové autobiografii herečky a operní pěvkyně Soni Červené a výstavě Františka Januly v Želči na Táborsku.
Související
-
Nacisté odvlekli z Budějovic přes 900 Židů, vrátilo se jich 28. Po komunitě dnes zůstal jen hřbitov
27. ledna si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Právě 27. ledna 1945 byl osvobozen nacistický koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau.
-
Budějovická synagoga šla k zemi v roce 1942. Věže museli nacisté odstřelovat nadvakrát
Rok 1942 byl likvidační pro židovskou komunitu v Českých Budějovicích a okolí. Z města byl vypraven transport do koncentračních táborů, nacisté také zbourali synagogu.
-
V ulicích Budějovic se objevilo 11 Kamenů zmizelých. Připomínají židovské obyvatele města
Speciální dlažební kostky s mosaznými štítky jsou nově v Českých Budějovicích. Takzvané Kameny zmizelých připomínají obyvatele města, kteří se stali obětmi holocaustu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.