Budějovický lékař namaloval v terezínském ghettu 600 kreseb. Zachytil v nich zrůdnost doby
Lékař a umělec Karel Fleischmann se narodil 22. února 1897 v Klatovech, ale jeho život je spjat především s Českými Budějovicemi. Vystudoval tady gymnázium a po studiích a praxi v Praze tu otevřel lékařskou praxi.
Vedle toho se stal také členem Jihočeského sdružení výtvarníků, později i jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení Linie.
Podle historika umění Jaromíra Procházky byl Karel Fleischmann velkou uměleckou osobností. „V Českých Budějovicích rozkvetl jeho mnohonásobný talent, a to v lékařském řemesle, ale zároveň dokázal být spisovatelem, básníkem, malířem, grafikem i fotografem,“ říká.
Karel Fleischmann měl židovský původ. „Byl občanem tehdejší Československé republiky a podle mého názoru na to byl velice hrdý. Patřil k intelektuální elitě židovské obce a k té její části, která byla spojena s českým živlem. To provází celé jeho dílo i způsob, jak reflektuje společnost, například psal do Jihočeských listů glosy o dění ve městě,“ připomíná Jaromír Procházka.
Ten má ve své galerii Fleischmannův obraz z roku 1929. Olej na plátně zachycuje výjev z jeho návštěvy ostrova Korsika. „Děl se dnes mnoho nenajde, tento pochází ze soukromé sbírky budějovické měšťanské rodiny. Pokud někdo ještě Fleischmannův obraz má, nerad se s ním loučí. Největší část jeho díla je v Židovském muzeu a v Terezíně,“ uvádí.
V roce 1931 byl Karel Fleischmann u vzniku uměleckého sdružení Linie, které se vyčlenilo z Jihočeského sdružení výtvarníků. „Jihočeské sdružení výtvarníků především reprezentovali absolventi akademie a oficiálních učilišť, kdežto Linie v sobě zahrnovala lidi, kteří byli v tom nejlepším slova smyslu amatéři,“ vysvětluje historik umění.
Členové sdružení Linie byli podle něj daleko otevřenější podnětům, které vytvářely novu kulturu, novou podobu umění v Evropě. „Ty podněty byly nejen ve výtvarné formě, začínalo se experimentovat, umění se stává z fotografie, filmu. To všechno sledují a snaží se do své tvorby dostat,“ vysvětluje.
Ve 30. letech minulého století začal do díla Karla Fleischmanna pronikat expresionismus, který podle Jaromíra Procházky vypukl v maximální šíři v kresbách, které vznikaly v Terezíně.
Karel Fleischmann byl do terezínského ghetta deportován v dubnu 1942. V následujících dvou letech tam působil jako lékař, ale zároveň tvořil. Namaloval na 600 kreseb, také psal básně, úvahy a črty.
Čtěte také
„Podle mého názoru mu ta aktivita sloužila k odpoutání se od drsné reality, ve které se musel pohybovat,“ myslí si Jaromír Procházka.
Terezínské perokresby jsou v odstínech šedé a mají roztřesené linie. Jedna z nich se jmenuje například Nově příchozí do Terezína, druhá Skladiště protéz. „To byla každodennost, která jej obklopovala. Díky svému talentu se tomu mohl trochu vzdálit a na druhou stranu zanechat svědectví o šílenosti a zrůdnost té doby,“ dodává historik umění.
V roce 1944 byl Karel Fleischmann převezen transportem do koncentračního tábora v Osvětimi. O den později, 24. října 1944, tu s rodinou zahynul v plynové komoře.
Na život a dílo Karla Fleischmanna se zaměřuje magazín Vltavín. Dále s využitím archivních rozhlasových nahrávek připomíná herečku a zpěvačku Zdenku Sulanovou.
Související
-
Nacisté odvlekli z Budějovic přes 900 Židů, vrátilo se jich 28. Po komunitě dnes zůstal jen hřbitov
27. ledna si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Právě 27. ledna 1945 byl osvobozen nacistický koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau.
-
V ulicích Budějovic se objevilo 11 Kamenů zmizelých. Připomínají židovské obyvatele města
Speciální dlažební kostky s mosaznými štítky jsou nově v Českých Budějovicích. Takzvané Kameny zmizelých připomínají obyvatele města, kteří se stali obětmi holocaustu.
-
Budějovický fašista pracoval pro gestapo jako provokatér. Po válce ho s dalšími 67 lidmi popravili
Po skončení druhé světové války začalo tříleté období takzvaných Mimořádných lidových soudů. Publicista Jan Ciglbauer zpracoval 68 případů těchto soudů ve své publikaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.