Budějovický lékař namaloval v terezínském ghettu 600 kreseb. Zachytil v nich zrůdnost doby

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Historik umění Jaromír Procházka u obrazu Karla Fleischmanna
0:00
/
0:00

Lékař a umělec Karel Fleischmann se narodil 22. února 1897 v Klatovech, ale jeho život je spjat především s Českými Budějovicemi. Vystudoval tady gymnázium a po studiích a praxi v Praze tu otevřel lékařskou praxi.

Vedle toho se stal také členem Jihočeského sdružení výtvarníků, později i jedním ze zakladatelů uměleckého sdružení Linie.

Podle historika umění Jaromíra Procházky byl Karel Fleischmann velkou uměleckou osobností. „V Českých Budějovicích rozkvetl jeho mnohonásobný talent, a to v lékařském řemesle, ale zároveň dokázal být spisovatelem, básníkem, malířem, grafikem i fotografem,“ říká.

Karel Fleischmann měl židovský původ. „Byl občanem tehdejší Československé republiky a podle mého názoru na to byl velice hrdý. Patřil k intelektuální elitě židovské obce a k té její části, která byla spojena s českým živlem. To provází celé jeho dílo i způsob, jak reflektuje společnost, například psal do Jihočeských listů glosy o dění ve městě,“ připomíná Jaromír Procházka.

Nově příchozí do Terezína. Obraz Karla Fleischmanna z roku 1943

Ten má ve své galerii Fleischmannův obraz z roku 1929. Olej na plátně zachycuje výjev z jeho návštěvy ostrova Korsika. „Děl se dnes mnoho nenajde, tento pochází ze soukromé sbírky budějovické měšťanské rodiny. Pokud někdo ještě Fleischmannův obraz má, nerad se s ním loučí. Největší část jeho díla je v Židovském muzeu a v Terezíně,“ uvádí.

V roce 1931 byl Karel Fleischmann u vzniku uměleckého sdružení Linie, které se vyčlenilo z Jihočeského sdružení výtvarníků. „Jihočeské sdružení výtvarníků především reprezentovali absolventi akademie a oficiálních učilišť, kdežto Linie v sobě zahrnovala lidi, kteří byli v tom nejlepším slova smyslu amatéři,“ vysvětluje historik umění.

Členové sdružení Linie byli podle něj daleko otevřenější podnětům, které vytvářely novu kulturu, novou podobu umění v Evropě. „Ty podněty byly nejen ve výtvarné formě, začínalo se experimentovat, umění se stává z fotografie, filmu. To všechno sledují a snaží se do své tvorby dostat,“ vysvětluje.

Ve 30. letech minulého století začal do díla Karla Fleischmanna pronikat expresionismus, který podle Jaromíra Procházky vypukl v maximální šíři v kresbách, které vznikaly v Terezíně.

Karel Fleischmann byl do terezínského ghetta deportován v dubnu 1942. V následujících dvou letech tam působil jako lékař, ale zároveň tvořil. Namaloval na 600 kreseb, také psal básně, úvahy a črty.

„Podle mého názoru mu ta aktivita sloužila k odpoutání se od drsné reality, ve které se musel pohybovat,“ myslí si Jaromír Procházka.

Terezínské perokresby jsou v odstínech šedé a mají roztřesené linie. Jedna z nich se jmenuje například Nově příchozí do Terezína, druhá Skladiště protéz. „To byla každodennost, která jej obklopovala. Díky svému talentu se tomu mohl trochu vzdálit a na druhou stranu zanechat svědectví o šílenosti a zrůdnost té doby,“ dodává historik umění.

V roce 1944 byl Karel Fleischmann převezen transportem do koncentračního tábora v Osvětimi. O den později, 24. října 1944, tu s rodinou zahynul v plynové komoře.

Na život a dílo Karla Fleischmanna se zaměřuje magazín Vltavín. Dále s využitím archivních rozhlasových nahrávek připomíná herečku a zpěvačku Zdenku Sulanovou.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související