Hlučné hovory nechte na doma a mládě je nedotknutelné, připomíná myslivec návštěvníkům přírody

31. březen 2022

Se začátkem jara přibývá lidí, kteří vyráží do přírody. Jarní měsíce jsou ale také dobou takzvaného kladení mláďat, jak říkají myslivci. Samozřejmostí by tedy podle předsedy Okresního mysliveckého spolku České Budějovice Václava Zumra mělo být, že se v přírodě chováme tak, abychom její obyvatele nerušili. Pak můžeme i mnohá zvířata zahlédnout.

„Každý návštěvník by se měl chovat ohleduplně k přírodě i všem živočichům, kteří v ní žijí. Samozřejmostí například je, že by lidé neměli být hluční. A když nebudou hluční, tak mohou zahlédnout volně žijící zvířata jako zajíce, divočáky, srny,“ říká Václav Zumr.

Pokud člověk v přírodě zahlédne jakékoli mládě, neměl by se ho dotýkat. „Matka je vždy někde v okolí a sleduje to mládě, má ho pod dohledem. Jestliže se ho někdo dotkne, matka už ho nemusí přijmout, a to je potom problém, takové opuštěné mládě může uhynout. V žádném případě bychom neměli mláďata z volné přírody odnášet do záchranných stanic, samice si ho vždy odvede,“ zdůrazňuje myslivec.

Celý rozhovor s Václavem Zumrem, předsedou Okresního mysliveckého spolku České Budějovice, o zásadách správného chování v přírodě, ale i škodách způsobených lesní zvěří nebo třeba o tom, jak velkým problémem jsou vlci a bobři, si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.