Vlků v přírodě přibývá. Máme se jich bát? Případy, kdy tato šelma napadne člověka, jsou extrémně vzácné, říká odborník

17. únor 2022

S velkými šelmami spojil svůj pracovní život Miroslav Kutal. Nejprve s kamarády organizoval takzvané vlčí hlídky v Beskydech. „To bylo v období, kdy se o vlcích ještě tolik nemluvilo. Objevovali se od 90. let a v té době začali působit problémy i chovatelům ovcí. Protože tehdy nebyl monitoring systematický ani organizovaný, začali jsme tou nejjednodušší metodou – sledovali jsme dráhy stop, abychom získali objektivní informace, jak vlci žijí,“ vzpomíná.

V současné době je Miroslav Kutal akademickým pracovníkem ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Napsal s kolegy knihu o velkých šelmách a také se podílel na dokumentu Beránek a vlk, který pojednává o soužití vlků a chovatelů ovcí.

Mezi velké šelmy, které se vyskytují v našich podmínkách, podle něj patří vlk, rys a medvěd. „V jižních Čechách má největší zastoupení rys. V 80. letech se tato zvířata vrátila z Karpat na Šumavu a jejich populace postupně rostla. Odhaduje se, že v celém prostoru Šumavy žije více než sto samostatných jedinců,“ uvádí.

V posledních letech se mnohem častěji objevují i vlci. „Do jižních Čech zasahovaly minimálně tři smečky. Jedna byla v oblasti Třeboňska, další v oblasti Novohradských hor a třetí Šumavy. Předpokládáme, že těch zvířat se tam může pohybovat více. Mladí jedinci odcházejí dále a mohou založit smečku i v jiných částech. Určitě je tu prostor pro více než tři smečky,“ říká Miroslav Kutal.

Na otázku, zda jsou tyto šelmy člověku nebezpečné, odpovídá, že záleží na tom, co považujeme za nebezpečí. „Vlk je samozřejmě velká psovitá šelma a stejně jako velký pes může být člověku nebezpečný, ale případy, kdy vlk vykazuje agresivní chování a někoho napadne, jsou extrémně vzácné,“ připomíná.

Čtěte také

Od 70. let minulého století podle něj v Evropě v podstatě není doložen žádný případ, kdy by zdravý vlk napadl a usmrtil člověka. „Objevilo se pár napadení, ale většinou to byly poměrně specifické případy, jednalo se třeba zvířata zvyklá na lidskou přítomnost. Přestože populace vlků v Evropě významně roste, alespoň z té civilizované části, odkud máme nejlepší informace, nejsou reportovány žádné případy usmrcení,“ dodává.

Trochu jiná situace může být v Rusku nebo na Ukrajině, kde se stále vyskytuje vzteklina, ale v našich podmínkách nepovažuje Miroslav Kutal vlky a rysy za větší riziko než ostatní druhy zvířat. „Respekt k přírodě ale musíme mít vždy. Samozřejmě nemůžeme úplně vyloučit, že se něco stane, ať je to bodnutí včely, uštknutí zmije nebo třeba pád stromu,“ komentuje.

Velké šelmy jsou podle něj přírodě prospěšné. „Pokud vnímáme přírodu skutečně jako celek, tak šelmy vždycky plnily roli vrcholových predátorů. Pomáhají vracet přírodně rovnováhu, bez nich dochází k přemnožení prasat, jelenů, srnců, což zase poškozuje les. Každá šelma také zákonitě provádí selekci slabších kusů, protože loví většinou kořist, která je hůře vybavená, takže přispívá i k ozdravení populace kořisti,“ vysvětluje.

Celý rozhovor s Miroslavem Kutalem o velkých šelmách, jejich sledování a ochraně si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.