Hliněné dny. Životní mozaika jednoho mizerného obvodního doktora v „ďáblově prdeli“, vesnici u uranového dolu
Malý Jeník nastupující v roce 1946 do první třídy, neschopný doktor Jan Schwarz, notoricky postižený beznadějí a alkoholismem, v roce 1995 a muž bez domova o dalších deset let později – to je ústřední „hrdina“ novely Hliněné dny.
V příběhu se objevuje také Petřík Brůna, který za války přišel o maminku a později se z dělníka vypracoval do funkce okresního tajemníka strany. Díky tomu mohl rozhodovat o osudech bývalých nenáviděných spolužáků. Jeho úspěchy jsou ovšem jen zdánlivé. A nakonec se oba muži po letech setkají „nad stejnou rozlitou stařeckou polévkou“.
Mozaiku osudů několika obyčejných lidí, kteří žijí ve druhé polovině 20. století v „ďáblově prdeli“, vesnici u uranového dolu, napsal Stanislav Beran. Novela Hliněné dny vyšla v nakladatelství Host v roce 2009. Desetidílná rozhlasová četba vznikla o rok později.
Stanislav Beran
Stanislav Beran se narodil v roce 1977 v Jindřichově Hradci, vystudoval Univerzitu J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, v kterémžto městě mu vyšla i jeho prvotina, básnická sbírka Zlodům. Ač Jihočech, do severních Čech, obzvláště do Děčína, se s obsedantní urputností vrací a buď jako divák, nebo autor se účastní tamního literárního festivalu Zarafest. Literaturu se svou nezáživnou prací manažera ve farmaceutické firmě nikdy nespojoval, byla a zůstává pro něj způsobem úniku před pěnou dní.
V brněnském nakladatelství Host vydal dvě sbírky povídek – Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa, která kromě názvu zaujala zjevně i něčím, co recenzenti nazvali carverovsko-balabánovským stylem, a sbírku Žena lamželezo a polykač ohně, kde zmíněný styl poněkud rozvedl.
Kromě knih povídkových vydal i novelu Hliněné dny odehrávající se na místě posledního uranového dolu v Čechách neboli v „ďáblově prdeli“. Román Vyšehradští jezdci na pozadí politických procesů z padesátých let připomíná pozapomenutou historii stejnojmenného pražského pouličního gangu. Jeho zatím poslední knihou je Kocovina, sudetská historická freska, bláznovo melodrama a historie Divokého Východu v jednom.
Texty Stanislava Berana byly přeloženy do angličtiny, polštiny, maďarštiny, arabštiny a lotyštiny, zařazeny do několika antologií, časopisecky vyšly například v Revolver Revue, Hostu, Welesu, Psím vínu, Pandoře nebo v RozRazilu.
Související
-
Tomáš Přibyl: Třešňový ráj. Krimi povídka z jihočeské osady
Nedaleko Lhenic byl vážně zraněn teprve třináctiletý Ondra. Jeho matka je ráda, že to nakonec dopadlo „jenom“ takhle. Co se vlastně stalo? Byl pachatelem někdo z místních?
-
Nádherná doba plná svobody. Osobní román o dospívání v 90. letech napsal Radim Bártů
Románovou prvotinu vydal bývalý rozhlasák, dnes televizní redaktor Radim Bártů. Jeho Poslední pomazlení je napsáno bohatým jazykem, ale tak peprně, že není pro každého.
-
Co se skrývá na straně 22? A proč je na straně 17 vždycky razítko? Odpovídá spisovatel Jan Cempírek
Jan Cempírek z Budějovic dělal v životě ledasco, včetně toho, že byl honákem krav. Napsal nezvyklé cestopisy, ale i román fiktivní vietnamské autorky, vede nakladatelství.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
