Co se skrývá na straně 22? A proč je na straně 17 vždycky razítko knihovny? Odpovídá spisovatel Jan Cempírek

„Vydávám knížky, které se vážou k jihočeskému regionu, zvlášť k Českým Budějovicím. Ale byly to i knížky, které Budějovice přesahovaly,“ popisuje Jan Cempírek.

„Novela Kdo se směje naposled se odehrává v čase protektorátu,“ pokračuje spisovatel a nakladatel v jedné osobě. „V té době byl v Českých Budějovicích a okolí druhý největší německy mluvící ostrov ve vnitrozemském Československu. Druhý po Jihlavsku. Tehdy se to ale tak nebralo, ti lidé se mezi sebou znali, fungovali spolu velmi dobře,“ připomíná.

Mladí hrdinové z Cempírkovy knížky spolu bez ohledu na národnost chodili na zábavy, trampovali, závodili. „Prostě byli kamarádi,“ líčí autor, „a pak se něco stalo. A z těch kamarádů se stali zavilí nepřátelé. Osud a doba je postavily proti sobě. A o tom ta knížka vlastně je.“

Čtěte také

Budějovičtí se ke svým předkům z vykřičených domů hrdě hlásí, říká autor příběhu z nevěstinců Jan Štifter

Ve čtenářských recenzích se například dočteme: „Knížka mě začala bavit přesně na straně 22, a pak už jsem ji neodložila a dočetla jedním dechem.“ Co se tedy stalo na straně 22? „To z hlavy nevím, ale hned se mi jako synkovi z knihovnické rodiny vybavuje strana 17, na které je v knihovně vždycky razítko. A je tam z toho důvodu, že pokud byste chtěli tu knížku ukrást, tak nemůžete jen tak lehce tu stránku vytrhnout, protože tam už se rozjíždí děj,“ usmívá se Jan Cempírek.

Přesně tak je tomu i jeho v novele Kdo se směje naposled. Na jejím počátku se navíc rozjíždí cyklistický závod okolo Netolic. A na stránce 22 nastává první zvrat. Kdosi neznámý odkloní vedoucího závodníka z trasy. A události se začínají odvíjet nečekaným směrem.

Jde o příběh inspirovaný mládím Cempírkových prarodičů. „Oni v té době žili v německy mluvících vesnicích v blízkosti Budějovic, měli německé kamarády. Děda byl velký sportsman, před válkou se o politiku vůbec nestaral, žil jenom kamarádstvím, trampskými osadami a sportem. A babička zase jako děvče ze statku žila zemědělstvím. To se ale mělo všechno změnit,“ napovídá autor s tím, že regionální čtenáře by mohly zaujmout i českobudějovické reálie.

Podědil Jan Cempírek cyklistický talent po dědečkovi? Proč psal pod falešnou identitou vietnamské dívky? Kde byl tím zmiňovaným honákem krav a jak se dívá na současnou českou literaturu? Celý rozhovor si poslechněte online.