Hana Hosnedlová: Psaní rukou

11. říjen 2024

Taky jste si všimli, jak se dnes lidé stále víc vyhýbají psaní rukou? Někteří z nás to už ani pořádně neumějí. Ale uměli jsme to všichni.

Nejdříve to byly čárky, biče a obloučky, psané tužkou do řádkovaných písanek. Kromě sady tužek k výstroji prvňáka patřila také guma a ořezávátko.

Když jste zvládli tento krok, mohli jste to zkusit s perem. My jsme tehdy používali násadku s výměnným kovovým perkem, které se se ale nezřídka rozskřípalo, občas se zapíchlo do papíru a hlavně – dělalo nenáviděné kaňky.

Na deskách masivních dřevěných lavic byla díra na skleněný kalamář, který se naplňoval inkoustem. Ten nám nalévala paní učitelka. A z kalamáře jsme si nasávali i plnicí pera, která nám byla povolena, když jsme zvládli pero s násadkou. Propisovačky jako novinka nám zasáhly do života až ve vyšších měšťankových ročnících.

Minimálně v první a druhé třídě se hodnotilo, jak krásně, nebo nekrásně, dítě píše. Ve vyšších ročnících se už jen učitelé rozčilovali nad škrabopisem svých svěřenců.

Nicméně sledovaným cílem pedagogů i žáků byl – krasopis. Někteří si tenhle styl udrželi i v dospělosti, já jsem někdy v sedmé nebo osmé třídě začala psát jakýmsi polotiskacím, polopsacím písmem, které mé učitele vzhledově nadchlo.

Mnohem později jsem zjistila, že se tak běžně píše třeba v Americe. Ale když jsem nedávno zkoušela psát klasickým psacím písmem, zjistila jsem, že mi navazování písmen už moc nejde – ještě že mě dneska už nikdo neznámkuje...  

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Hezky česky

    Už nejednou jsem se v Rozhlasovém sloupku vyznávala ze svého vztahu k češtině. Mám  ji ráda, tu naši mateřštinu a podle toho se s ní snažím zacházet.

  • Hana Hosnedlová: Zářijové koupání

    Jako děti jsme se snažili si ještě začátkem září prodloužit léto koupáním. Někdy k nám bylo počasí sluníčkově milosrdné – jako letos – jindy jsem se musela hodně pochlapit.

  • Hana Hosnedlová: Bláznivá móda

    Současná móda je víc než tolerantní. Její široká náruč dokáže přijmout kdeco, často i šokující výstřelky či naprostou ignoraci jakýchkoliv zásad oblékání a obouvání.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.