Hana Hosnedlová: Plavky

10. srpen 2022

Jistě si každý vybavuje letní dny svého dětství a mládí. Jak jsme prožívali ty slastné dny prázdnin, chodili se koupat k rybníkům, řekám a říčkám nebo na plovárnu s dlouhou nakloněnou dřevěnou plochou na opalování.

A také v čem jsme se koupali!

Kluci to v dětství příliš neřešili, vesměs to jistily červené trenýrky s lampasem. Jiné to bylo u holek, když vyměnily trenky za dívčí plavečky.

Móda – tehdy většinou konfekční, stejná od Šumavy k Tatrám – jeden rok upřednostňovala melírované vlněné plavky, další rok to byly plavky žabičkované, tedy s látkou nařasenou v řádkách do gumiček, co se ve vodě krásně nafukovaly, hitem byly pak později plavky silonové...

A když roky poskočily, kluci se začali předvádět v takzvaných adamkách, úsporných, vykrojených plavečkách, a holky zatoužily po plavkách dvoudílných. Problém byl, že ty byly k dispozici až na vyvinutější hrudníky.

Vzpomínám si, že já si ty první šila úplně sama. Na maminčině šlapacím šicím stroji, spíš ale víceméně ručně. Z tyrkysového jemného manšestru s bílým lemováním.

Jako místo pro jejich premiéru jsem si zvolila plovárnu na Vajgaru v Jindřichově Hradci, kam jsem jezdívala na část prázdnin. Sestřenice obdivně hleděly na mé módní plavečky a já jsem chtě nechtě musela plavky pokřtít.

Po skoku do vody se ale děly věci – nejdříve se mi rozvázal a klesl kamsi ke dnu horní díl plavek. A když jsem pak vylézala ven na břeh, po nohách se mi řinuly sytě tyrkysové pramínky z mokrého spodního dílu plavek. Neslavná premiéra – ale taky nezapomenutelná...

autor: Hana Hosnedlová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Hana Hosnedlová: Medvědi

    Jak jsem potkala svého prvního medvěda. To bylo tak. Hned v 90. letech jsem dvakrát navštívila Kanadu – pěkně po trampsku, stopem.

  • Hana Hosnedlová: Byliny

    Prázdniny byly pro kluky a holky odjakživa nejočekávanější část roku. V době mého mládí ke všem těm prázdninovým plánům a radovánkám patřil také sběr bylin.

  • Hana Hosnedlová: Slova

    Už několikrát jsem v Rozhlasovém sloupku hovořila o tom, jak moc obdivuji češtinu, jaké neuvěřitelné kombinace a slovní hrátky náš rodný jazyk umožňuje.