Hana Hosnedlová: Místa mládí
Člověk se asi nemá vracet na místa svého dětství nebo mládí, kde byl šťastný. Zní to sice kacířsky, ale myslím, že mnozí mi dají zapravdu.
Vzpomeňte si, kolikrát jste byli zklamaní, když jste se po dlouhém čase vypravili na místa spojená s mládím. Většinu takových rozčarování zapříčiňuje plynutí času a změny, které ho zákonitě provázejí.
Tam, kde byla vlídná prosluněná paseka, je dnes turistické centrum, kde jste se těšívali ze stínu a pryskyřičné vůně ztepilých borovic se tyčí panelákové sídliště, kde zurčel průzračný potůček, je vyasfaltované parkoviště nebo plechová výrobní hala.
Nepopírám, že občas se na těchto deziluzích podílíme i my sami. Třeba tím, že si vzpomínky na svá kdysi oblíbená místa idealizujeme s postupujícím časem stále víc a víc. To je docela obvyklé.
Ostatně slunce už nesvítí tak úžasně, jako když nám bylo dvacet, měsíc není tak magický, vítr tak vlahý, jahody a maliny už nemají tu báječnou chuť jako tehdy, voda v potoce je mnohem studenější, kameny ostřejší, stráň prudší…
A tak si raději nechávám některá, pro mne nezapomenutelná místa mládí jen ve své paměti, kde zůstávají dál krásná, prosluněná, kouzelně jedinečná. V mých vzpomínkách jim čas ani lidé neublíží, nikdy tak nezestárnou a nezmění se... dokud jim já sama dám šanci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
