Hana Hosnedlová: Místa mládí

Vzpomeňte si, kolikrát jste byli zklamaní, když jste se po dlouhém čase vypravili na místa spojená s mládím. Většinu takových rozčarování zapříčiňuje plynutí času a změny, které ho zákonitě provázejí.

Tam, kde byla vlídná prosluněná paseka, je dnes turistické centrum, kde jste se těšívali ze stínu a pryskyřičné vůně ztepilých borovic se tyčí panelákové sídliště, kde zurčel průzračný potůček, je vyasfaltované parkoviště nebo plechová výrobní hala. 

Nepopírám, že občas se na těchto deziluzích podílíme i my sami. Třeba tím, že si vzpomínky na svá kdysi oblíbená místa idealizujeme s postupujícím časem stále víc a víc. To je docela obvyklé.

Ostatně slunce už nesvítí tak úžasně, jako když nám bylo dvacet, měsíc není tak magický, vítr tak vlahý, jahody a maliny už nemají tu báječnou chuť jako tehdy, voda v potoce je mnohem studenější, kameny ostřejší, stráň prudší…

A tak si raději nechávám některá, pro mne nezapomenutelná místa mládí jen ve své paměti, kde zůstávají dál krásná, prosluněná, kouzelně jedinečná. V mých vzpomínkách jim čas ani lidé neublíží, nikdy tak nezestárnou a nezmění se... dokud jim já sama dám šanci.