Hana Hosnedlová: Cyklisté na chodníku
Vždycky jsem cyklistům fandila. Považovala jsem jízdu na kole nejen za nenáročnou sportovní disciplínu, přístupnou většině, ale zároveň i za ekologicky šetrný způsob dopravy.
Pravda je, že v posledních letech se počet příznivců bicyklů znatelně rozrostl a přibyli i lidé, kteří vyměnili vlastní pohon za elektrickou baterii. Navíc nemusíte být ani přímými majiteli tohoto přepravního prostředku, díky placené aplikaci v mobilu si totiž můžete takzvaná sdílená kola vypůjčit ledaskde po republice. U nás v Budějovicích třeba hezky růžová.
Méně už se mi líbí současné chování některých příslušníků tohoto cechu. Chápu sice, že ačkoliv jsou podle zákona účastníky silničního provozu, na silnici se jim moc nechce. Zejména v době husté dopravy.
Tudíž bych i tolerovala, že se přesunou na pohodlnější chodníky. Jenomže mnozí si v prostoru vyhrazeném chodcům vynucují průjezd silným zvoněním, ale i hrubými průpovídkami nebo ohrožující rychlou jízdou.
Zažila jsem i to, že maník jedoucí na kole po chodníku, měl na řídítkách přivázaného psa, který se nebezpečně pletl chodcům pod nohy. Nejsem nijak zvlášť útlocitná, ale když neomalený cyklista sprostě seřval starou paní, která se nestačila běžícímu psovi vyhnout, neměla jsem daleko k tomu, abych ho z toho kola srazila.
Nejsem si ale jistá, jak dalece by mne podpořili ostatní chodci okolo. Třeba bych se dočkala konstatování, že nesnášenlivá důchodkyně hrubě napadla mladého cyklistu...
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
