Eva Kadlčáková: Sarkastická sýkorka

Sýkorka, krmítko, ptáci
Sýkorka, krmítko, ptáci

Sýkorka se sluní na sekvoji. (Sou v subtopech sýkorky? Snad sou.) Sýkorka sedí, svými slaboučkými stehýnky semtam šoupne, sleduje, co se šustne.

Shora shlíží na slimáka. Snaží se seznámit se sličnou slečnou – slimáčicí sídlící sedm sáhů severně. Slimák se severním směrem sune snad sto sedmdesát sekund (spočítejte si sami), souřadnice slimáka stále setrvávají skoro stejné.

Sýkorka se směje. „Slimejši,“ švitoří seshora, „sotva stihneš svoji svatbu!“ A sotva slyšitelně: „Smiř se skutečností: si single a single skonáš!“ Šnek slyší slušně. Šeptne: „Styď se, satórie,“ a smutně se schová do své schránky. 

Současně se slimáčím snažením sehrává se pod sekvojí i story šedého sysla. Sviští semtam, sbírá semena, shání slupky, snaží se shromáždit sdostatek stravy pro svou sladkou soudružku a sedmero společných syslátek. Strká sběr do syslích saků, sotva síly stačí.

Seshora se snese: „Sysle, se strháš. Sekni se syslenim, stará na tebe stejně se...(síp síp).“ A slaběji: „Schází se se svištěm, si snad slepej?“ Sysel strnule stojí, svaly se stravou selžou, semena se sypou. Studenokrevná sýkora spokojeně sezobne slunéčko sedmitečné.

Sysel se skloní, sáhodlouze sbírá sypání, srdce se mu svírá. Skoro slupne šneka! „Sakra, slimáku, sem si tě splet se skořápkou. Si smutnej...?“ A staří sousedi si spolu sednou, slovo dá slovo.

Eva Kadlčáková: Hrášek a housenka

Housenka

Hrášek a housenka hořeli. Hořeli hezky. Hlavně hrášek. Hrachorovými háčky hladíval housenčiny hebké hoblinky, hojivě k housence hovoříval.

Savanou, suchými stébly, sune se slizký snejk. Škrtič. Serpentes skupiny šupinatých. Slídí po sytém soustu. Spatří sysla. Sedí na součku se slimákem. Sotva se snejk stačí srovnat ke startu – sysel sní šneka a sviští sedm sáhů severně!

„Safraporte?“ šrotuje škrtiči šíšou, „sysli se stravujou slimákama? Sem s toho scela spleten, skoro serpentýnov,“ špitá si serpentes. (Sami si skuste sdělit, co se stalo sedm sáhů severně.)

 Škrtič soustředěně sleduje skutečnost spoza slámy, spatří sýkorku. Sedí na sekvoji, sólo, spokojená sama se sebou... stratila soukromí. Snejk sebou smýkne, svižně šplhá po sousedním stromu, skočí, sveze se k sýkoře. Šup!

A v setině sekundy stáhne sýkorku ve smyčce. Sýkorka se sebezáchovně škubá, škrtič stáhne svaly silněji. Studené sýkorčí srdce skončí ve smrtícím sevření. Serpentes skupiny šupinatých sýkorku sežere. Senzační snídaně!

Shrnutí: sarkastická sýkorka snědena, škrtič syt, šnek se snoubenkou – sňatek, sysel a syslová svědci, syslátka šišlají sladká slůvka, slunce svítí, savanou slyšeti šťastný smích. Směješ-li se sposledka, směješ se s výhodou...

Spustit audio

Související