Eva Kadlčáková: O závislosti na kofeinu
„Mami, ty potřebuješ kafe,“ prohlásil tuhle můj mladší syn, zdatný pozorovatel, který si ráno v tramvaji všiml, že vypadám bledě, tvářím se kysele a kruhy pod očima se mi rýsují hluboce. A že jsem toxická, jak on říká.
No, toxická právě moc ne, trocha toho ranního jedu mi v žilách naopak chybí. Ale jsem podrážděná, motá se mi hlava, je mi zima a potrvá-li to ještě dlouho, rozbolí mě hlava. Docela slušné abstinenční příznaky, ne?
Myslím, že tak silné nebývaly, dokud jsem si nezvykla dávat si kávu už k snídani. Totiž svedl mě k tomu můj někdejší partner. Nepíše se tohle o mnoha ženách, které sklouzly na šikmou plochu, že jim drogu poprvé nabídl jejich milý? Ta láska!
Naštěstí láska k vonící kávě je poměrně neškodná. Může nás, pravda, trochu přebudit – dvě dávky silného pressa za sebou mi kdysi přivodily neurotický třes, a tudíž si je už nedávám, i když chuť by tu byla. Nescafe s mlékem zase může způsobit žaludeční problémy, ty ale snadno vyřešíme tím, že si to mléko odpustíme. Kávu ne. Tu snad jedině v případě, že trpíme vředy. Anebo hodně vysokým tlakem.
Čtěte také
Naopak s tím nízkým nám lahodný nápoj pomůže, nabudí taky náš mozek, dokonce dlouhodobě – káva je prevencí demencí! Funguje i jako ustalovač po náročnější konzumaci a má podpůrný účinek při hubnutí. Kofein se přimíchává do krémů i do šamponů. Prokrvuje pokožku a posiluje vlasy. No a především: jeho dávka je božským rituálem, tekutou chvilkou pro tebe, koloritem společenských setkání. A taky…
A taky záminkou. Musím se vám přiznat, že až v pokročilém věku jsem konečně pochopila, že pozvání na kafe od opačného pohlaví rovná se zašifrované výzvě k sexu. Bože, kolik já takových pozvání učinila, jakých trapasů jsem se dočkala. A především, jaké nespravedlivé pověsti!
No nic, však ona šeptanda utichne, jakmile první oslovený vzkřikne: „Ach, proboha, jen to ne!“
A tak si budu dál dopřávat pravidelného potěšení sama. Však účinek je stejný. „No vidíš, mami,“ ocení to synek, „to se hned pozná, že sis udělala kafe!“
Související
-
Eva Kadlčáková: O závislosti na čokoládě
„Čoveče, ty to jíš jak chleba!“ komentují často lidé, když mě vidí ukusovat z tabulky čokolády. Jsem si toho vědoma. Čokoláda patří do mého života stejně jako boží dar.
-
Eva Kadlčáková: O závislosti na štěstí
Kdo to kdy určil, že máme být bezpodmínečně šťastní? Kdo nám to narouboval do hlav, že si to vzájemně každý rok přejeme, že sami sobě přejeme štěstí neustále?
-
Eva Kadlčáková: O závislosti na lidech
Ač se to nezdá, závislost na lidech patří k těm nejzákeřnějším. Už jsme tu zmiňovali nezdravou důvěru ve vůdce sekty, rozšířenější formou je ale láska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
