Eva Kadlčáková: Měkké a tvrdé

Měkký dárek je takový, do něhož se provázek či stužka zařezává a o němž obdarovaný okamžitě ví, že obsahuje oblečení. Je-li příjemcem dítě – ať už skutečné anebo přerostlé - tedy jiným slovem muž – vyvolá v něm měkký dárek okamžité zklamání. Pro muže a děti znamená ošacení totéž, jako kdyby nedostali nic. Oblékat se totiž neosrstěný homo sapiens musí a maminka nebo partnerka by ten či onen kus oblečku nakonec stejně pořídily. Jen by neměl mašli.

Takto zabalený a účelově podstrčený pod stromeček je měkký dárek jen výrazem vyčůranosti žen, jejich přízemnosti a panovačnosti. Z nízkých pohnutek započítávají „hadry“ mezi skutečné dárky, plní si tím pouze své povinnosti, spojují příjemné s užitečným, a to se na Štědrý večer opravdu nesluší! A hlavně: měkkými dárky zabírají pod jedličkou místo dárkům, které by fakticky za něco stály, totiž dárkům tvrdým!

Tvrdý dárek, ten je obvykle uložen v krabici anebo má zkrátka pevné tvary - a už na pohmat slibuje: hračku! Obdarovaný se při jeho přijímání blaženě usmívá, šmátrá a hádá, co by to tak mohlo být. Zdali oblíbená hra Z pohádky do pohádky anebo mobil či snad sada růžového nádobíčka pro panenky? To napětí, ta rozkoš! Dostane-li od nás tvrdý dárek muž, je mu hned jasné, že ho máme rády a že jsme si s výběrem dárku pro něj pohrály tak, jako si s ním už za okamžik pohraje on sám.

Zcela opačné reakce ale nastávají u něžného pohlaví. Ženy mají z tvrdých dárků hrůzu: znamenají potenciální nebezpečí, že uvnitř bude zase sada mýdel, další naprosto zbytečný domácí spotřebič anebo nedejbože potravinový balíček, obsahující čirou náhodou všechno to, co má manžel rád a co je mu běžně odpíráno, tedy např. whisky. A navíc: žena chápe jídlo a kosmetiku jako nečestně podstrčenou životní nutnost, kterou by bylo potřeba pořídit tak jako tak… Nepřipomíná vám to něco?

Měkké dárky, viďte. Ženy je milují! Při jejich vybalování je napadají úplně stejné myšlenky, jako opačné pohlaví u těch tvrdých. Tak von mi to prádýlko vopravdu koupil! Von mě má asi fakt rád…!

A o tom to je. Obdarovávat druhé je záhodno nikoli podle vlastních potřeb, prospěchu či tužeb, ale podle toho, jakou radost jimi uděláme těm, kterým jsou dárky určeny. Tak doufám, že to u vás předevčírem vyšlo. A zítra u dalšího vánočního fejetonu na slyšenou...