Eliška Novotná: Řvouni
Známe to všichni: maminka s odrostlejším capartem v kočárku nebo vlekoucí ho za ruku a dítě, které řve, ječí, kope, slzí a je vzteky bez sebe, protože evidentně není po jeho.
Kolemjdoucí, spolucestující, spolučekající a tak, prostě lidé okolo, dělají jakoby nic, ale „vzduch by se dal krájet“ a maminka by se „hanbou propadla“.
Domluvy, vysvětlování, vyhrožování, slibování a nakonec ani mlčení a hledění kamsi mimo nepomáhá. Malý řvoun se ve svém křiku zabydlel a není cesty zpět.
Podle mé zkušenosti to maminka nakonec vzdá a prostor i s děckem opustí. Co se děje pak nevíme, a pokud jde o mne, raději to ani vědět nechci - s poraženým mám vždycky soucit.
Někdy si ale říkám, že moci si občas pořádně od plic a zplna hrdla zařvat, nemusí být tak špatné. Jen tak, nevysvětlitelně a po svém, jako to děťátko.
Související
-
Eliška Novotná: Panenky
Nedávno jsem si uvědomila, jak málokdy vídám v parcích nebo na ulicích holčičky s kočárkem pro panenku, což bývalo za mého dětství běžné.
-
Eliška Novotná: Domácí
Teď už se prodávají nejen hotová těsta pro domácí pečení, ale i balíčky s nadávkovanými surovinami pro přípravu jídla doma.
-
Eliška Novotná: Dědo, tleskej!
Vzali jsme vnoučka na demonstraci, aby to zažil. Byla pokojná, radostná, a chtěli jsme mu to dopřát. Prima lidi kolem, nadějná atmosféra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
