Důležitý muž Ellingtonova bandu byl schopen hrát, při tom tančit i zpívat. Nedožité narozeniny miláčka jazzových rádií
Po mariánském adventním úvodu Ondřeje Rumla skočíme naplno do proudu klasického swingu. Ray Willis Nance, narozený 10. prosince 1913 v Chicagu, houslista, trumpetista i zpěvák, byl nedílnou součástí orchestru Duke Ellingtona v dlouhém rozmezí let 1940 až 1963. Nezapomenutelné je jeho sólo na trubku na první nahrávce Take the „A“ Train z roku 1941. To také byla znělka Ellingtonova orchestru.
Ray Nance v dětství studoval hru na klavír a housle. Na střední škole k tomu přibral trubku, protože podle svých slov chtěl slyšet hlasitější nástroj, než jak to dokázal s houslemi ve studentském orchestru. A před nástupem do Ellingtonova věhlasného bandu měl Ray Nance několik kapel v Chicagu.
Je zajímavé, že nejprve ho Duke Ellington zkoušel jako zpěváka. Nance byl však špičkový jazzový trumpetista a houslista. Ostatně, byl schopen hrát na housle a při tom zpívat a tancovat, a proto se mu přezdívalo „Floorshow“. A Ellington se postaral o to, aby ho uvedl jako houslistu v mnoha číslech kapely. Třeba ve skladbě a nahrávce Moon Mist, Měsíční mlha, kterou si můžete poslechnout.
Čtěte také
Dvacátého prosince by bylo osmdesát velmi populárnímu a komerčně úspěšnému saxofonistovi jménem Grover Washington Junior. Byl jedním z nejvýraznějších představitelů smooth jazzu, tedy posluchačsky vstřícné a vlídné podoby jazzu, a také miláčkem rozhlasových stanic zaměřených na tento druh muziky.
Grover Washington přišel na svět v Buffalu, jeho maminka byla sboristkou v kostele a otec saxofonistou a velkým sběratelem desek. Právě jeho zásluhou mohl Grover jako chlapec poslouchat nahrávky orchestrů Bennyho Goodmana, Fletchera Hendersona a dalších. Na vojně později potkal slavného bubeníka Billyho Cobhama, který jej uvedl do newyorské klubové scény.
Grover Washington Jr. však zakotvil jako muzikant ve Filadelfii. Hrál na tenor, soprán a altsaxofon. Velký úspěch měl se svým čtvrtým albem z roku 1974 Mister Magic i s titulní skladbou. Velkou slávu saxofonistovi, vášnivému příznivci basketbalu, přinesla potom na začátku osmdesátých let spolupráce se soulovým zpěvákem Billem Withersem vyjádřená též velikánským hitem Just the Two of Us.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
