Dobrovolných dárců krve ubývá. Bylo by jich potřeba dvakrát více

Poté projdou vyšetřením a lékař jim buď řekne, že mohou jít dnes odevzdat krev a nebo se také může stát, že jejich aktuální zdravotní stav jim to nedovolí.

Vstupní rituál

Tím, koho teď tento vstupní rituál čeká, je Jaromír Švarc.

„Chodil jsem na odběry v Táboře a dnes jsem přijel vlakem do Českých Budějovic,“ říká Jaromír Švarc při vyplňování dotazníku. Má za sebou už 43 odběrů a není tedy nováčkem, dárcem se stal prostě proto, že je to podle něj potřeba.

„Koncem roku bylo zrušeno transfúzní oddělení v Táboře, a aby dárci nezůstali ve vzduchoprázdnu, tak je na přechodnou dobu přijímáme,“ říká primář Petr Biedermann s tím, že dárci ale přijíždějí i z jiných okresů, kde nejsou odběrová místa. Jezdí z Českokrumlovska, Prachaticka, Velenicka a dalších.

„Dnešní den slabší, přijeli dárci ze Lhenicka, ale bylo jich málo,“ dodává lékař.

Životodárná tekutina

Krev máme všichni asi nejvíce spojenou s termínem životodárné tekutiny, ale lékaři o ní hovoří jako o orgánu. Navíc, o orgánu, který zatím lidstvo neumí vyrobit uměle. A tak nezbývá, než se spoléhat na to, že ho někdo prostě daruje. Jaký je vůbec trend? Roste, nebo klesá zájem o dobrovolné dárcovství krve?

„Celkově dárců ubývá, dříve byla situace jiná, mívali jsme vlastní odběrový autobus. Nyní dárce svážíme. Někteří, zvláště starší, rezignovali,“ konstatuje primář Petr Biedermann s tím, že dárci se dnes také mnohem hůře uvolňují ze zaměstnání.

Nových dárců přijde do Transfúzního oddělení českobudějovické nemocnice za rok pět set. Ideální by bylo, kdyby byl tento počet alespoň dvojnásobný.