Dejte si ke stolu kromě židle také velký míč. Uděláte báječnou službu svému tělu

9. leden 2016

Cvičení na velkém míči má blahodárný vliv na tělo i duši. Posiluje hluboký svalový systém, protahuje zkrácené svaly, zlepšuje obratnost a držení těla. Pravidelné cvičení na míči působí také proti bolestem zad, zlepšuje funkci vnitřních orgánů a pomůže při duševním napětí nebo bolestech hlavy.

Techniku je možné snadno přizpůsobit začátečníkům i pokročilým. Cvičení s míčem je obzvlášť vhodné pro děti, seniory nebo lidi se sedavým způsobem života. Míč je jednou ze základních pomůcek při fyzioterapii – vyplatí se naučit se cviky, které slouží k nápravě vadného držení těla.

Nafukovacích gymnastických míčů je na trhu celá řada, liší se velikostí, barvou a dalším příslušenstvím. Při koupi míče nešetřete, značkový míč, který můžete pořídit ve zdravotnických potřebách, vydrží mnohem více. Levnější míče navíc nejsou optimálně kulaté a cvičení na nich je těžší. Pro postavy vysoké 160 až 180 centimetrů je vhodný míč o průměru 65 centimetrů.


Tři základní pravidla:
- na míči nešetřete
- před začátkem domácího cvičení zajděte za odborníkem, který vám předvede několik základních cviků a zkontroluje držení těla
- míč mějte pořád v dohledu a dosahu

Při cvičení používejte obuv s pevnou patou a pohodlný oděv z funkčního materiálu nebo bavlny. Vezměte si tříčtvrteční kalhoty, aby se propocená dolní končetina nelepila na gumový povrch míče.

Míč nafoukněte tak, aby při sedu na míči byla pánev podsazená, kolena níže než pánev a úhel mezi trupem a stehny větší než 90 stupňů. Do míče se nesmíte po posazení „zanořit“.

Při ukládání míče dbejte, aby nebyl opřený o ostrou hranu nebo trubku od topení. Může se zničit. Na skladování si můžete pořídit i závěsnou síť nebo speciální podložku. Nejlepším povrchem pro samotné cvičení je koberec nebo nekluzká podlaha, abychom předcházeli újmám na zdraví.

Aby se z míče nakonec nestala jen překážka v domácnosti, mějte ho vždy na očích. Ideálně ho nechte poblíž pracovního stolu nebo křesla, ze kterého sledujete televizi. Na míči totiž nemusíte vždy jen fádně cvičit, báječnou službu svému tělu uděláte i tím, že budete střídat sezení na míči a sezení na pracovní židli. U sledování televize si lze míčem „promasírovat“ záda tak, že se na něm párkrát převalíte zády.

Máme se bát „éček“ v potravinách?

Přídatné látky (aditiva) najdete v dnešní době téměř ve všech potravinářských výrobcích. Pokud se při nákupu podíváte na etikety, velmi rychle zjistíte, že koupit potravinu bez aditiv je takřka nemožné.

Aditiva se do výrobků přidávají hned z několika důvodů - například hygienickou nezávadnost, zvyšují přijatelnost pro spotřebitele nebo také usnadňují přípravu potravin. Nelze je však použít ve všech produktech, bez aditiv jsou například med, máslo, mléko, smetana nebo cukr.

Všechna aditiva se podle své funkce dělí do několika kategorií - antioxidanty, stabilizátory, barviva, konzervanty, sladidla, látky upravující kyselost, emulgátory, zahušťovadla, želírující látky a podobně. Na etiketách potravin jsou aditiva vyznačena vždy písmenem E a trojmístným číslem, podle kterého lze dohledat, o kterou konkrétní látku se jedná.

Potraviny, obchod, supermarket

V dnešním potravinářském průmyslu se výroba bez určitého množství aditiv téměř neobejde. Bez nich by potraviny měly nižší trvanlivost a čerstvost, méně lákavý vzhled a v mnoha případech také chuť. Otázkou ale je, zda se máme bát konzumovat výrobky, v nichž se aditiva vyskytují.

V médiích se často objevují zprávy, že aditiva jsou škodlivá, že například způsobují alergie, hyperaktivitu u dětí, poruchu pozornosti a podobně. To je však potřeba brát trochu s nadhledem. Ne všechna aditiva jsou zdraví škodlivá.

Pro snadnější orientaci spotřebitelů existují aplikace pro mobilní telefony, díky nimž po zadání trojmístného číselného kódu snadno zjistíte, zda se jedná o aditivum pro organismus neškodné nebo s určitým potenciálním rizikem.

Obecně ale platí zásada: kupovat potraviny s co nejmenším počtem aditiv a předcházet tak případným škodlivým interakcím mezi větším počtem látek.

NÁVOD NA ZDRAVÍ – ve formě i po padesátce. Pořad Márii Pfeiferové, Davida Kimmera a Lukáše Martinka. Všechny díly najdete ZDE.

Lukáš Martinek a David Kimmer působí v Centru prevence civilizačních chorob Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Jejich výživové, pohybové a zdravotní poradenství tu můžete využít i vy.
Nerudova 53a, České Budějovice
pevná linka 389 037 845 – pouze v době ordinačních hodin
e-mail pro objednávky: centrumprevence@zsf.jcu.cz

autoři: pfr , David Kimmer‎ , Lukáš Martinek , Centrum prevence civilizačních chorob
Spustit audio

Související

  • Návod na zdraví

    Odborníci z Centra prevence civilizačních chorob srozumitelnou formou představují jednotlivá témata a zkušenosti z práce s lidmi všech věkových skupin.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.