Chytlavá píseň, jejíž českou verzi s názvem Kladivo zpívá Waldemar Matuška, vznikla po válce a žádala lepší svět
„Bylo by to krásný…“ Těmito slovy začíná písnička Kladivo, jejíž český (a vzhledem k originálu i o něco poetičtější) text v posluchači ihned navodí vzpomínku na Waldemara Matušku a zlaté časy české populární hudby. Vlastně nejen té české.
Šedesátá léta znamenala pro hudbu, která se vejde do škatulek pop, folk, country a rock, šťastný věk. Konečně, i nejslavnější verze zmíněné skladby se ze studia vydala do světa právě v této dekádě.
Ne však song samotný. Ten se narodil pár let po druhé světové válce v hlavě folkových pionýrů Petea Seegera a Lee Hayese. Obdařili jej chytlavou melodií a verši, které volají po lepším světě. Jak a s kým k němu dojít, o tom měli autoři poměrně jasnou představu. Ostatně ji neváhali hrát tam, kde se o řešeních mluvilo s pádností kladiva, jež má písnička v názvu.
Když ale čas odvál politické konotace, ukázalo se, že slova písně i její zpěvná linka si vystačí bez agitačních shromáždění. A mají co říct i lidem, kteří se na svět dívají z jiných úhlů a v jiné době.
Slavnou verzi skladby v podání trojice Peter, Paul and Mary a českou coververzi Waldemara Matušky můžete porovnat v rubrice Písničky z cizí kapsy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.