Cesta Pavla Chlouby ke kořenům brambor
Dožene snachu k pláči. Tak se jmenuje brambora, která se používala jako test budoucích nevěst

Z jižních Čech až na Titikaku (8. díl) – Návštěva bramborového parku
Celý seriál:
Kde jsou vlastně kořeny brambor, jedné z nejdůležitějších plodin? Tuto otázku si položil zahradník Pavel Chlouba a vydal se do Jižní Ameriky, pravlasti všech brambor. Jeho expedice přináší řadu zážitků a překvapení, které rovnou z dalekých krajů zprostředkovává posluchačům Českého rozhlasu.
Jedním z hlavních impulzů pro mou cestu do Peru za bramborami byla jakási informace, že se v této zemi nachází obrovské množství starých odrůd této užitkové rostliny. Jednotlivé informace se poněkud lišily, ale každá uváděla řádově tisíce odrůd.
Když jsem cestu plánoval, mluvil jsem o ní s kamarády a známými. Mnozí byli překvapeni, že jsem si vybral poněkud nudný cíl, další říkali něco o bláznivém nápadu, neboť si neuměli dost dobře představit, co může být na bramborách tak zajímavého, aby si kvůli nim někdo udělal tak neobvyklý výlet.
Doufal jsem, že se alespoň trochu mýlí a také že se mi povede ty nepřesné informace týkající se množství odrůd alespoň částečně upřesnit. Myslím, že jsem na dobré cestě, protože ve čtvrtek 22. listopadu jsem navštívil Mezinárodní centrum brambor v Limě, kde registrují a udržují největší světovou sbírku brambor.
Původních, tedy velmi starých odrůd mají 4355. Všechny pocházejí z území And. Z tohoto obrovského množství celkem 2694 odrůd pochází z Peru.
Jednotlivé odrůdy se od sebe liší barevností, tvarem, velikostí i chutí. Další významné rozdíly nejsou vidět pouhým okem, ale jsou velmi podstatné – biochemické složení, vitalita a odolnost vůči nepříznivým faktorům. Ve sbírce v Limě je ukryta neuvěřitelná genová pestrost, která může mít pro další generace klíčový význam.
Dáte si tlapku pumy? Jména odrůd jsou půvabná
Odrůdy původních brambor často nesou velmi půvabná jména, většina z nich je v jazyku kečua, což už samo o sobě vyjadřuje dávné tradice, navíc tato jména hezky znějí. A to nejenom v původním jazyce, ale i v překladu. Posuďte sami – ze sortimentu starých odrůd je to například tlapka pumy, červená Leona, černá Leona nebo krásná žena z údolí.
Nejvíce mě pobavil název velmi hrbolaté odrůdy, která se v překladu jmenuje „dožene snachu k pláči.“ Tradice říká, že právě tuto bramboru používaly budoucí tchýně na otestování šikovnosti nastávající synovy manželky. Ještě před svatbou musely mladé dívky, které měly zájem o sňatek, tuto hlízu hezky oškrábat. Když se jim to nepovedlo, brambora je dohnala k pláči a ze sňatku nebylo nic.
Tuto bramborou jsem osobně ochutnal. Snědl jsem ji uvařenou ve slupce i s tou slupkou a k pláči jsem nikoho nedohnal. Byla výborná!
Pohled na směs bramborových hlíz je zajímavý i z estetického hlediska. Ta jejich pestrost a rozmanitost mě zcela fascinuje. Z celkového množství jsem viděl jenom zlomek, ale i ten mě přesvědčil o tom, že svět brambor je fascinující.
Související
-
Návštěva peruánského tržiště je zážitkem, ale po Pavlu Chloubovi tu hodili nahnilý brambor
Do Peru se teď můžete přenést díky Českému rozhlasu. Zahradník Pavel Chlouba, kterého znáte z magazínu Zelené světy, se tam totiž vypravil a zprostředkovává své zážitky.
-
Brambory doprovázejí člověka už tisíce let. Dokazují to malby na staré keramice
Bramborový je letošní podzim s Českým rozhlasem. Pavel Chlouba, kterého znáte z pořadu Zelené světy, vyrazil na dalekou cestu do Peru a Bolívie pátrat po historii brambor.
-
V Peru sází brambory postaru jako naši předkové. O přestávkách pak popíjejí číču a žvýkají koku
Do Peru se teď můžete přenést díky Českému rozhlasu. Zahradník Pavel Chlouba, kterého znáte z magazínu Zelené světy, se tam totiž vypravil pátrat po historii brambor.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.