Cesta Pavla Chlouby ke kořenům brambor
Plodina budoucnosti? Brambory, protože se dokáží přizpůsobit změnám, říkají vědci v Limě
Odkud k nám vlastně přišly brambory a kolik různých odrůd existuje? Tuto otázku si položil zahradník Pavel Chlouba a vyrazil na expedici do jižní Ameriky, pravlasti této plodiny. Díky Českému rozhlasu se tam za ním můžete přenést i vy.
Cestu za kořeny brambor do Peru jsem začal plánovat někdy na sklonku minulého roku. Při hledání informací o možných cílech jsem na internetu objevil zajímavou brožurku o divokých bramborách Peru, kterou vydalo Mezinárodní středisko brambor v Limě.
Tato instituce se ve španělštině označuje zkratkou CIP, což znamená Centro internacional de la papa (papa je španělský výraz pro bramboru). Tuto instituci jsem na internetu navštívil mockrát a velmi brzo jsem začal snít o tom, že ji navštívím i osobně.
Připadalo mi totiž logické začít bramborovou expedici právě zde. Doufal jsem, že bych mohl v CIP získat tipy na místa, která se vyplatí navštívit, a na lidi, které se vyplatí poznat. Nakonec se všechno vyvinulo trochu jinak. Kvůli různým okolnostem jsme mohli být v bramborářském institutu přijati až téměř na sklonku mé cesty, ale návštěva byla nejenom velmi milá, ale pro pochopení příběhu a významu brambor také nesmírně užitečná.
Centro internacional de la papa je mezinárodní instituce se sídlem v Limě, která působí v mnoha zemích světa. Jejím hlavním úkolem je udržovat bohatý genofond brambor a uchovat odrůdy, které nyní existují, pro příští generace.
Dalším posláním této instituce je na základě vědeckých poznatků pomáhat zemědělcům po celém světě, zejména v rozvojových zemích, zvládat běžné pěstitelské postupy i inovativní technologie.
Batáty mohou pomoci v chudých tropech
Kromě samotných brambor se CIP velmi intenzivně věnuje i další rostlině, kterou známe pod názvem sladká brambora neboli batát (Ipomoea batatas). Botanicky se jedná o rostlinu, která nemá s bramborami žádný příbuzenský vztah, ale na jejích kořenech vznikají útvary podobné hlízám, s jedlou a velmi chutnou dužninou. Batát výborně prosperuje v tropických oblastech a mohl by významně napomoci ve výživě obyvatelstva v chudých tropických zemích.
Dále se CIP věnuje poznávání, výzkumu a podpoře pěstování dalších devíti druhů jedlých hlíznatých rostlin, které se přirozeně vyskytují v andské oblasti a mají zejména lokální význam při výživě lidí žijících ve vysokých nadmořských výškách.
Brambory mohou růst prakticky všude
Vědci této instituce vkládají do brambor obrovské naděje, zejména v souvislosti s globálními klimatickými změnami, které jsou průkazné i na jihoamerickém kontinentu. Inženýr Alberto Salas, který patří k předním specialistům na brambory, říkal, že brambory za svůj vývoj zažily mnoho klimatických změn, přičemž část bramborové populace se jim dokázala dobře přizpůsobit a dále pokračovat ve vývoji.
Alberto Salas také tvrdí, že na klimatické změny sice musíme být připraveni, ale nemusíme mít z hlediska existence brambor příliš velké obavy. Ze všech čtyř nejdůležitějších rostlin světa pro výživu lidstva (pšenice, rýže, kukuřice a brambory) jsou právě brambory nejpřizpůsobivější a dokáží dát největší úrodu.
Zatímco kukuřice, pšenice i rýže prosperují jenom v určitých, omezených oblastech planety, brambory mohou růst od úrovně hladiny moře až po nadmořskou výšku 4500 metrů a pěstují se od Nového Zélandu až po Grónsko. Zejména díky tomu se brambory jeví jako nejperspektivnější plodina budoucnosti.
Návštěva Mezinárodního střediska brambor byla pro mne nesmírně zajímavá i prospěšná. Do kratičkého článku nelze dostat všechny důležité informace, které jsem získal, ale slibuji, že si poznatky nenechám pro sebe a že budu naše posluchače o bramborách i jiných zajímavých rostlinách průběžně informovat v dalších dílech pořadu Zelené světy a případně i na besedách a přednáškách.
Závěrem si dovoluji poslat poděkování. Dostávají ho paní Maria Elena Lanatta a páni Alberto Salas a Iván Manrique za přátelské přijetí a nekonečnou ochotu odpovídat na moje zvídavé otázky. Děkuji i Mezinárodnímu středisku brambor (www.cipotato.org) za možnost návštěvy tohoto zajímavého místa. Zároveň tímto tlumočím od pracovníků střediska pozdravy do Čech všem posluchačům Českého rozhlasu.
Související
-
Návštěva peruánského tržiště je zážitkem, ale po Pavlu Chloubovi tu hodili nahnilý brambor
Do Peru se teď můžete přenést díky Českému rozhlasu. Zahradník Pavel Chlouba, kterého znáte z magazínu Zelené světy, se tam totiž vypravil a zprostředkovává své zážitky.
-
Brambory doprovázejí člověka už tisíce let. Dokazují to malby na staré keramice
Bramborový je letošní podzim s Českým rozhlasem. Pavel Chlouba, kterého znáte z pořadu Zelené světy, vyrazil na dalekou cestu do Peru a Bolívie pátrat po historii brambor.
-
V Peru sází brambory postaru jako naši předkové. O přestávkách pak popíjejí číču a žvýkají koku
Do Peru se teď můžete přenést díky Českému rozhlasu. Zahradník Pavel Chlouba, kterého znáte z magazínu Zelené světy, se tam totiž vypravil pátrat po historii brambor.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.