Cesta Pavla Chlouby ke kořenům brambor

Plodina budoucnosti? Brambory, protože se dokáží přizpůsobit změnám, říkají vědci v Limě

27. listopad 2018

Odkud k nám vlastně přišly brambory a kolik různých odrůd existuje? Tuto otázku si položil zahradník Pavel Chlouba a vyrazil na expedici do jižní Ameriky, pravlasti této plodiny. Díky Českému rozhlasu se tam za ním můžete přenést i vy.

Cestu za kořeny brambor do Peru jsem začal plánovat někdy na sklonku minulého roku. Při hledání informací o možných cílech jsem na internetu objevil zajímavou brožurku o divokých bramborách Peru, kterou vydalo Mezinárodní středisko brambor v Limě.

Tato instituce se ve španělštině označuje zkratkou CIP, což znamená Centro internacional de la papa (papa je španělský výraz pro bramboru). Tuto instituci jsem na internetu navštívil mockrát a velmi brzo jsem začal snít o tom, že ji navštívím i osobně.

Připadalo mi totiž logické začít bramborovou expedici právě zde. Doufal jsem, že bych mohl v CIP získat tipy na místa, která se vyplatí navštívit, a na lidi, které se vyplatí poznat. Nakonec se všechno vyvinulo trochu jinak. Kvůli různým okolnostem jsme mohli být v bramborářském institutu přijati až téměř na sklonku mé cesty, ale návštěva byla nejenom velmi milá, ale pro pochopení příběhu a významu brambor také nesmírně užitečná.

Centro internacional de la papa je mezinárodní instituce se sídlem v Limě, která působí v mnoha zemích světa. Jejím hlavním úkolem je udržovat bohatý genofond brambor a uchovat odrůdy, které nyní existují, pro příští generace.

Dalším posláním této instituce je na základě vědeckých poznatků pomáhat zemědělcům po celém světě, zejména v rozvojových zemích, zvládat běžné pěstitelské postupy i inovativní technologie.

Batáty mohou pomoci v chudých tropech

Batáty, takzvané sladké brambory

Kromě samotných brambor se CIP velmi intenzivně věnuje i další rostlině, kterou známe pod názvem sladká brambora neboli batát (Ipomoea batatas). Botanicky se jedná o rostlinu, která nemá s bramborami žádný příbuzenský vztah, ale na jejích kořenech vznikají útvary podobné hlízám, s jedlou a velmi chutnou dužninou. Batát výborně prosperuje v tropických oblastech a mohl by významně napomoci ve výživě obyvatelstva v chudých tropických zemích.

Dále se CIP věnuje poznávání, výzkumu a podpoře pěstování dalších devíti druhů jedlých hlíznatých rostlin, které se přirozeně vyskytují v andské oblasti a mají zejména lokální význam při výživě lidí žijících ve vysokých nadmořských výškách.

Brambory mohou růst prakticky všude

Vědci této instituce vkládají do brambor obrovské naděje, zejména v souvislosti s globálními klimatickými změnami, které jsou průkazné i na jihoamerickém kontinentu. Inženýr Alberto Salas, který patří k předním specialistům na brambory, říkal, že brambory za svůj vývoj zažily mnoho klimatických změn, přičemž část bramborové populace se jim dokázala dobře přizpůsobit a dále pokračovat ve vývoji.

Alberto Salas také tvrdí, že na klimatické změny sice musíme být připraveni, ale nemusíme mít z hlediska existence brambor příliš velké obavy. Ze všech čtyř nejdůležitějších rostlin světa pro výživu lidstva (pšenice, rýže, kukuřice a brambory) jsou právě brambory nejpřizpůsobivější a dokáží dát největší úrodu.

Alberto Salas u malé kolekce brambor

Zatímco kukuřice, pšenice i rýže prosperují jenom v určitých, omezených oblastech planety, brambory mohou růst od úrovně hladiny moře až po nadmořskou výšku 4500 metrů a pěstují se od Nového Zélandu až po Grónsko. Zejména díky tomu se brambory jeví jako nejperspektivnější plodina budoucnosti.

Návštěva Mezinárodního střediska brambor byla pro mne nesmírně zajímavá i prospěšná. Do kratičkého článku nelze dostat všechny důležité informace, které jsem získal, ale slibuji, že si poznatky nenechám pro sebe a že budu naše posluchače o bramborách i jiných zajímavých rostlinách průběžně informovat v dalších dílech pořadu Zelené světy a případně i na besedách a přednáškách.

Závěrem si dovoluji poslat poděkování. Dostávají ho paní Maria Elena Lanatta a páni Alberto Salas a Iván Manrique za přátelské přijetí a nekonečnou ochotu odpovídat na moje zvídavé otázky. Děkuji i Mezinárodnímu středisku brambor (www.cipotato.org) za možnost návštěvy tohoto zajímavého místa. Zároveň tímto tlumočím od pracovníků střediska pozdravy do Čech všem posluchačům Českého rozhlasu.

autor: Pavel Chlouba
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.