Časová pásma se zrodila v 19. století. Celá Čína má jen jedno, Rusko snížilo počet z jedenácti na devět
Celosvětová koordinace času není tak stará, jak bychom si možná mysleli. Pokud někdo jel v polovině 19. století z Českých Budějovic do Jindřichova Hradce, měl v každém městě jiný čas. „V té době všichni měli místní čas, řídili se místním poledníkem, místním sluníčkem,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Čas byl podle něj celosvětově koordinován kvůli železnici, aby mohly vzniknout jízdní řády. „Kolem roku 1858 Ital Filopanti navrhl 24 hodinových pásem. Ono je to logické, den má 24 hodin, Zeměkoule kolem dokola 360 stupňů, takže když se to vydělilo, vyšlo z toho, že uděláme časová pásma po 15 stupních,“ vypráví Miloš Tichý.
V roce 1879 pak navrhl Sandford Fleming současnou podobu 24 časových pásem, která zároveň ctí hranice jednotlivých států. „Zajímavostí je Čína. Ta má logicky pět časových pásem, ale fakticky jen jedno. Všude v Číně platí pekingský čas, tak si to Číňané stanovili,“ doplňuje astronom.
Rusko používalo naopak dokonce jedenáct časových pásem. „V roce 2014 ale usoudili, že jich mají moc, tak dvě škrtli. Na nových mapách časových pásem už jich tedy v Rusku uvidíte devět,“ říká Miloš Tichý.
Související
-
První jarní den je 21. března? To bude pravda až za osmdesát let
Jarní rovnodennost, tedy začátek astronomického jara, nastane 20. března v 16.33 hodin. Od tohoto okamžiku se noc zkracuje a den prodlužuje, což potrvá až do slunovratu.
-
Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března.
-
Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. Díky tomu se střídá den a noc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.