Časová pásma se zrodila v 19. století. Celá Čína má jen jedno, Rusko snížilo počet z jedenácti na devět

22. březen 2022

Celosvětová koordinace času není tak stará, jak bychom si možná mysleli. Pokud někdo jel v polovině 19. století z Českých Budějovic do Jindřichova Hradce, měl v každém městě jiný čas. „V té době všichni měli místní čas, řídili se místním poledníkem, místním sluníčkem,“ vysvětluje jihočeský astronom Miloš Tichý.

Čas byl podle něj celosvětově koordinován kvůli železnici, aby mohly vzniknout jízdní řády. „Kolem roku 1858 Ital Filopanti navrhl 24 hodinových pásem. Ono je to logické, den má 24 hodin, Zeměkoule kolem dokola 360 stupňů, takže když se to vydělilo, vyšlo z toho, že uděláme časová pásma po 15 stupních,“ vypráví Miloš Tichý.

V roce 1879 pak navrhl Sandford Fleming současnou podobu 24 časových pásem, která zároveň ctí hranice jednotlivých států. „Zajímavostí je Čína. Ta má logicky pět časových pásem, ale fakticky jen jedno. Všude v Číně platí pekingský čas, tak si to Číňané stanovili,“ doplňuje astronom.

Rusko používalo naopak dokonce jedenáct časových pásem. „V roce 2014 ale usoudili, že jich mají moc, tak dvě škrtli. Na nových mapách časových pásem už jich tedy v Rusku uvidíte devět,“ říká Miloš Tichý.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová