První jarní den je 21. března? To bude pravda až za osmdesát let
Jarní rovnodennost, tedy začátek astronomického jara, nastane letos 20. března v 16.33 hodin. Od tohoto okamžiku se noc zkracuje a den prodlužuje, což potrvá až do letního slunovratu.
Staré učebnice uváděly, že jaro začíná 21. března. To ale teď podle jihočeského astronoma Miloše Tichého nenastane celých osmdesát let. „Až v roce 2102 bude jarní rovnodennost 21. března. Do té doby bude tento okamžik připadat na 20., případně 19. březen,“ uvádí.
Kdo za to může? „Souvisí to s gregoriánským kalendářem a tím, že je Země nezodpovědná,“ směje se Miloš Tichý. „Kdyby byla zodpovědná, tak jeden oběh Země kolem Slunce vychází na celé dny, ale ono to je 365 a čtvrt dne. A ještě to není přesně čtvrt dne, ale necelých šest hodin, takže nám nějaké minuty chybí, a jak se ta chybička nasčítá, tak se to dorovná až po roce 2100,“ dodává.
„Kdyby kalendář přesně odpovídal pohybu Země, tak nám nový rok začíná vždycky v jiný čas, což by bylo špatné. Kalendář tedy máme na celé dny a potom se to snažíme dorovnat, máme přestupné roky. Náš umělý kalendář vlastně nemá s vesmírem nic moc společného, ale lépe se to pak počítá,“ uzavírá Miloš Tichý.
Související
-
Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března.
-
V březnu se světlá část dne prodlouží o hodinu a 49 minut, čeká nás také změna času
V době mezi zimním slunovratem, který nastává v prosinci, a letním slunovratem v červnu se stále prodlužuje světlý den. V březnu přibydou téměř dvě hodiny slunečního svitu.
-
Naše planeta se stále hýbe. Díky tomu máme den a noc a také různá roční období
Planeta Země vykonává celkem jedenáct pohybů, spočítali astronomové. Mezi ty nejznámější patří otáčení Země kolem své osy. Díky tomu se střídá den a noc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.