Bylo vám loni horko? Rok 2018 byl v Českých Budějovicích historicky nejteplejší

Stejně tak jste si mohli všimnout, jak se v poslední době stále častěji mluví o teplotních maximech i minimech a překonávání rekordů. Děje se s počasím něco zvláštního, nebo je to normální?

Meteorolog František Vavruška z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu nepovažuje překotné střídání počasí na jaře za nic mimořádného. „Aprílovým počasím se míní, že se střídá slunce a déšť a jsou výkyvy teplot, třeba minulou neděli jsme měli dvacet stupňů a v pondělí už bylo jenom osm. To je tím, že se mění situace, rozdíly mezi dnem a nocí jsou na jaře úplně typické,“ říká.

Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí jsou pro jaro typické|foto: Andrea Poláková,Český rozhlas

Přesto poslední dobou velmi často slýcháme o rekordech a překonaných maximech. „Už v únoru byla řada mimořádně teplých dnů, kdy byly rekordy překonány, ale já musím upozornit, že se jedná o rekordy ke konkrétnímu datu a místu, takže to není zase tak obtížné překonat. Něco jiného je rekord třeba pro daný měsíc nebo celé léto. Druhá věc je, že média rekordy zajímají, je to docela vděčné téma, hodně se o tom píše,“ komentuje František Vavruška.

Uplynulý rok ale rozhodně rekordní byl. „Rok 2018 byl jako celek v Českých Budějovicích historicky nejteplejší. To znamená od roku 1886, kdy se tu začalo se soustavným měřením,“ potvrzuje meteorolog.

Další rekord drží jižní Čechy už devadesát let. V roce 1929 byla v Litvínovicích naměřena absolutně nejnižší teplota u nás – mínus 42,2 stupňů Celsia.

Meteorologům volají i lidé, kteří plánují svatbu. Předpověď je ale spolehlivá maximálně na čtyři dny

• Upravit
• Smazat

Počasí a průtok vody v řekách na ploše zhruba 12 tisíc kilometrů čtverečních sledují pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích. V budově v městské čtvrti Rožnov neustále připravují aktuální předpovědi a také odpovídají na zvídavé dotazy.

Může být překonána? „Tak velký mráz se může znovu vyskytnout, ale ze statistik je zřejmé, že právě tato zima byla opravdu mimořádná, byly kruté mrazy po celé střední Evropě. Myslím, že není příliš velké riziko, že se to bude opakovat, ale samozřejmě nemůžeme to vyloučit,“ odpovídá František Vavruška.

Údaje o velice nízkých teplotách, které dostáváme ze známých šumavských lokalit, nejsou podle něj úplně vypovídající. „Tam jsou měření svým způsobem specifická. Teploměry jsou umístěny v lokalitách, kde se dá očekávat velice nízká noční teplota, jsou to slatě nebo mrazové kotliny. V posledních letech tam klesaly teploty až k mínus čtyřiceti stupňům, ale nejsou to úplně standardní měření,“ dodává.

Meteorologové jsou schopní určit počasí maximálně na sedm až devět dnů dopředu. Vydat předpověď na sezónu nebo celý půlrok podle nich opravdu nelze.