Mají modely a moderní přístroje. Přesto se předpověď počasí bez člověka neobejde

7. září 2015

Jejich hlasy slyšíte každý den několikrát ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice. Prozrazují, jestli bude pršet nebo svítit slunce. Kde ale vlastně meteorologové budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu pracují, podle čeho předpovídají počasí a jak často se zmýlí? Vypravil se za nimi redaktor Zdeněk Zajíček.

Své sídlo mají meteorologové v budějovické čtvrti Rožnov. Ožívá to tu časně ráno. „Protože dojíždím z Křemže, musím vstávat před pátou a být tu nejpozději v půl šesté. Pustím všechny počítače a restartuji meteorologickou stanici, abychom získali potřebné údaje – teplotu, srážky a podobně,“ popisuje začátek svého pracovního dne Jaroslav Hintermüller.

Poté usedá k počítači, sleduje meteorologické modely a dává si dohromady informace. „Zhruba do hodiny dokážeme říct, jaké bude počasí. Pak už dáváme zprávy do rozhlasu a na další místa,“ doplňuje.

Základní informace získávají meteorologové z radarů, které jsou v Čechách dva, a družic, které ukazují oblačnost. Dále mají k dispozici mnoho meteorologických stanic různé kvality, od absolutně profesionálních až po úplně jednoduché bez lidské obsluhy.

Podstatné pro práci meteorologů jsou také takzvané modely. „Ty sbírají informace z celého světa a odhadují, jaké by mohlo být počasí. Je to ale složitý proces, modelů existuje mnoho a někdy se v předpovědích neshodují. Pak je na meteorologovi, aby si to rozebral a vyhodnotil, který model je přesnější. Finální předpověď se tedy bez člověka – meteorologa neobejde,“ zdůrazňuje Jaroslav Hintemüller.

Odborníci na budějovické pobočce Českého hydrometeorologického ústavu jsou velmi úspěšní. „Předpovídáme spoustu prvků pro jižní Čechy a úspěšnost všech meteorologů na naší pobočce v předpovědích na druhý den je 92 až 93 procent. To je velmi dobré. Také na třetí a čtvrtý den předpovídáme počasí s úspěšností kolem 90 procent,“ říká Jaroslav Hintermüller.

Sídlo budějovických meteorologů

Na rosničky, pranostiky nebo loupání v zádech moc nevěří. Raději se spoléhá na rozmanité přístroje, které mají meteorologové k dispozici. Na zahradě u svého sídla měří srážky a sluneční svit, sledují změny na kameře a zaznamenávají směr větru, nárazy, maximální a minimální denní teplotu a dokonce i radiaci.

Nechybí ale ani laser nebo zvláštní kabel těsně u země. „Pomocí laseru se měří výška oblačnosti. Dále kromě toho, že zaznamenáváme teplotu ve výšce dva metry nad zemí, máme i přízemní teploměr v pěti centimetrech nad zemí. Obzvlášť na jaře a na podzim je to důležité, protože se přízemní teplota hodně liší od té ve dvou metrech,“ vysvětluje Jaroslav Hintermüller.

Reportáž z návštěvy sídla českobudějovických meteorologů si poslechněte v pořadu Vltavín v odkazu výše. Dozvíte se také podrobnosti o stavbě pomníku letcům RAF.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová