Buru buru a poka poka. Inspirovat k tvoření nových slov chtějí ve zvukomalebné knize Hiromi a Pavel Janštovi
Japonskou obdobu českých svátků jara připomíná nová knížka Hiromi Janštové – dívčím a uměleckým jménem Hiromi Ogata – Slavnost květů s kocourkem Kosmosem. Podobně jako předchozí titul Jak zní svět s kocourkem Kosmosem ji pomohl u nakladatelství ArtMap vydat její český manžel Pavel Janšta. Obě publikace Janštovi charakterizují nejen jako obrazové, ale i zvukomalebné. Dozvíte se v nich třeba, že japonská kráva dělá „mů“ a co je to buru buru...
„Buru buru je, když se někdo hodně třese,“ vysvětluje Hiromi, „například když je mu zima. Jde o ten pohyb. Třeba i mobil může vibrovat buru buru.“
Poka poka je zase – jak se dočtete v knížce – „když je příjemně a jemňoulince teplo, nebo když měkce svítí slunce. V češtině pro to jeden výraz nemáme, ale to přece můžeme změnit. Jak byste jedním slovem řekli, když vás slunce příjemně hřeje na tváři?“
„Není to o tom,“ doplňuje citaci Pavel Janšta, „aby se člověk naučil, jak se něco řekne japonsky, ale aby byl podnícen tvořit slova pro situace, které by jinak složitě popisoval.“
V japonštině je prý běžné, že lidé tvoří nová slova podle aktuální situace a osobního pocitu. A druzí si jejich význam představují a zkoušejí uchopit, o čem je řeč, díky tomu se vzájemně obohacují.
Čtěte také
I Janštovi se takto doma obohacují. Ačkoli s rezervou, protože jak říká Hiromi, z každodenního života s Pavlem pochopila, že to nepůjde tak snadno. „Já jsem na to zvyklá, je to stručné a praktické. Tady se to ale nedá použít, pro mě to bylo hodně nepraktické. Tak se to postupně učíme. I Pavel teď občas zkusí vytvořit slovo a já se ho snažím pochopit…“
„Mně to přijde kouzelné v tom,“ navazuje Hiromin manžel, „že přece i náš jazyk takhle nějak vznikal. Máme to nějak vydefinované v gramatice, ale jak ten jazyk, tak i náš svět se proměňuje, a tak je docela aktuální si nějaká nová slova nacházet.“
I v češtině máme svá citoslovce a ustálená zvukomalebná slovní spojení. A ta zase mohou být inspirativní pro Japonku. „Když jsem začala dělat ty knížky, tak jsem začala víc vnímat slova v češtině. Třeba že něco šustí nebo teče čůrkem. No, a v japonštině ten zvuk, když něco teče čůrkem, popisujeme čoro čoro – což je podobné. Slyšíme stejný zvuk a asi podle toho, jak je tvořen jazyk, to nějak zkusíme vyjádřit,“ uvažuje Hiromi Janštová.
Celý rozhovor s půvabnou češtinou japonské malířky Hiromi a láskyplnými reakcemi jejího manžela, českého politologa Pavla Janšty si poslechněte online.
Související
-
Možná letos už zkusím smažit kapra sama, usmívá se Japonka, která našla manžela na jihu Čech
Hiromi a Pavel Janštovi, Japonka a Jihočech, se našli osudovou náhodou i přes vzdálenost půlky světa. Dnes jsou už čtyři roky manželé a chystají se na multikulturní svátky.
-
Přežil žahnutí od nejjedovatější medúzy i ztroskotání u Somálska. Své zážitky z cest sepsal v knize
Říká si exot. A jeho EXOToulky jsou legrace i detektivka. Lékař a vědec Julius Lukeš mladší v knize vypráví pikantní zážitky z celého světa. Navštívil už více než sto zemí.
-
Ředitel se stal masérem, učitelka kosmetičkou. Ziburovi změnili svůj život a také vyrazili na pouť
Zavedený ředitel základní školy po padesátce radikálně změnil svůj život. Opustil školství, otevřel si masážní salon a se ženou, která je mu velkou oporou, začal cestovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
