Bereme, co je. Generační výpověď dívky, která dospívá v neúplné rodině v socialistických Strakonicích

14. červenec 2023

Spisovatelka Věra Nosková prožila dětství a mládí v jihočeských Strakonicích. Svého otce, charizmatického Slováka, neměla nikdy poznat, protože si to její matka nepřála. Stejný osud má i Pavla, hrdinka jejího románu Bereme, co je. Dospívá v dusné atmosféře okresního města v době totality, touží po lásce, svobodě a vlastně úplně jiném životě.

Čte: Lenka Krčková Šestáková
Připravily: Lenka Jaklová, Hana Soukupová
Napsala: Věra Nosková
Zvukový mistr: Michal Kolář
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: v Českém rozhlase České Budějovice v roce 2006

Generační výpověď, která je i přesnou analýzou komunistického režimu. Autorka vypráví částečně autobiografický příběh dívky, která hledá sama sebe i někoho, kdo by ji měl rád. Dívá se kolem sebe, přemýšlí, analyzuje, vtipně až ironicky glosuje… Útěchou jsou pro ni první lásky, útěky k poezii a naděje na studia v Praze. Také by se moc ráda setkala se svým otcem.

„Ještě před dvěma dny jsem nevěděla, že nějakého otce mám. Náhle se odkudsi vynořil, aby mi byl vzápětí odňat a nahrazen přídělem nenávisti a nerváctví. Padla nová slova, která se mi nikdo nenamáhal objasnit: Slovensko, flanďák, vodvleče… Jakým právem tihle lidé přeťali naši cestu za krajinami z mých snů? To oni na nás poštvali esenbáky, nijak se tím netajili. Nechala jsem sebou trpně cloumat a klíčilo ve mně pohrdání.“

Románová prvotina Věry Noskové Bereme, co je vyšla v roce 2005, byla nominována na cenu Magnesia Litera. Rozhlasová četba na pokračování vznikla v roce 2006, v režii Jakuba Doubravy text načetla Lenka Krčková Šestáková.

Věra Nosková

Věra Nosková se narodila v roce 1947 v západočeském Hroznětíně. Vyrůstala ve Strakonicích, kde také v roce 1966 maturovala na střední všeobecně vzdělávací škole. Vzdělání si pak rozšířila na pražské střední pedagogické škole.

Pracovala jako aranžérka, dělnice, cukrářka, archivářka, kreslička, uklízečka, servírka nebo jako učitelka v mateřské škole či vychovatelka na internátě. Po roce 1989 se věnovala novinařině. Psala pro Český deník, časopis Týden nebo Hospodářské noviny. Od roku 2003 se věnuje psaní beletrie.

Věra Nosková

Začínala už v 60. letech poezií, publikovala v časopisech Divoké víno a Literární měsíčník. První sbírka básní připravená do tisku v českobudějovickém nakladatelství Růže počátkem 80. let byla těsně před vydáním zakázána. Jediná sbírka básní „Inkoustové pádlo“ vyšla v roce 1988.

Výrazně na sebe upozornila v roce 2005 generačním románem s názvem „Bereme, co je“. Autobiografický příběh o nelehkém dospívání v neúplné rodině na maloměstě v éře komunismu se líbil jak čtenářům, tak kritice. Autorka za něj byla nominována na cenu Magnesia Litera. Duch doby, v níž vyrůstala, označila v jednom z pozdějších rozhovorů za přikrčený, hnilobný, opatrný, cynický.

Na „Bereme, co je“ navazuje román „Obsazeno“ popisující život v Československu po okupaci v srpnu 1968. Oba dva romány dostaly i podobu rozhlasové četby na pokračování. Autobiografickou trilogii uzavírá román „Víme svý“, který se odehrává za normalizace v jednom malém jihočeském pohraničním městečku.

Věra Nosková byla spoluzakladatelkou a po tři roky také předsedkyní Českého klubu skeptiků Sisyfos a je členkou PEN klubu. Založila rodinné nakladatelství Klika, aby v něm mohla vydávat právě knihy skeptiků šířící osvětu a kritické myšlení, později v něm začaly vycházet i knížky její.

Už několik let spolupracuje s Českým rozhlasem České Budějovice, pro který píše a také načítá Rozhlasové sloupky. V poslední době píše a publikuje především fejetony, povídky a také cestopisy.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.