Bereme, co je. Generační výpověď dívky, která dospívá v neúplné rodině v socialistických Strakonicích
Spisovatelka Věra Nosková prožila dětství a mládí v jihočeských Strakonicích. Svého otce, charizmatického Slováka, neměla nikdy poznat, protože si to její matka nepřála. Stejný osud má i Pavla, hrdinka jejího románu Bereme, co je. Dospívá v dusné atmosféře okresního města v době totality, touží po lásce, svobodě a vlastně úplně jiném životě.
Generační výpověď, která je i přesnou analýzou komunistického režimu. Autorka vypráví částečně autobiografický příběh dívky, která hledá sama sebe i někoho, kdo by ji měl rád. Dívá se kolem sebe, přemýšlí, analyzuje, vtipně až ironicky glosuje… Útěchou jsou pro ni první lásky, útěky k poezii a naděje na studia v Praze. Také by se moc ráda setkala se svým otcem.
„Ještě před dvěma dny jsem nevěděla, že nějakého otce mám. Náhle se odkudsi vynořil, aby mi byl vzápětí odňat a nahrazen přídělem nenávisti a nerváctví. Padla nová slova, která se mi nikdo nenamáhal objasnit: Slovensko, flanďák, vodvleče… Jakým právem tihle lidé přeťali naši cestu za krajinami z mých snů? To oni na nás poštvali esenbáky, nijak se tím netajili. Nechala jsem sebou trpně cloumat a klíčilo ve mně pohrdání.“
Románová prvotina Věry Noskové Bereme, co je vyšla v roce 2005, byla nominována na cenu Magnesia Litera. Rozhlasová četba na pokračování vznikla v roce 2006, v režii Jakuba Doubravy text načetla Lenka Krčková Šestáková.
Věra Nosková
Věra Nosková se narodila v roce 1947 v západočeském Hroznětíně. Vyrůstala ve Strakonicích, kde také v roce 1966 maturovala na střední všeobecně vzdělávací škole. Vzdělání si pak rozšířila na pražské střední pedagogické škole.
Pracovala jako aranžérka, dělnice, cukrářka, archivářka, kreslička, uklízečka, servírka nebo jako učitelka v mateřské škole či vychovatelka na internátě. Po roce 1989 se věnovala novinařině. Psala pro Český deník, časopis Týden nebo Hospodářské noviny. Od roku 2003 se věnuje psaní beletrie.
Začínala už v 60. letech poezií, publikovala v časopisech Divoké víno a Literární měsíčník. První sbírka básní připravená do tisku v českobudějovickém nakladatelství Růže počátkem 80. let byla těsně před vydáním zakázána. Jediná sbírka básní „Inkoustové pádlo“ vyšla v roce 1988.
Výrazně na sebe upozornila v roce 2005 generačním románem s názvem „Bereme, co je“. Autobiografický příběh o nelehkém dospívání v neúplné rodině na maloměstě v éře komunismu se líbil jak čtenářům, tak kritice. Autorka za něj byla nominována na cenu Magnesia Litera. Duch doby, v níž vyrůstala, označila v jednom z pozdějších rozhovorů za přikrčený, hnilobný, opatrný, cynický.
Na „Bereme, co je“ navazuje román „Obsazeno“ popisující život v Československu po okupaci v srpnu 1968. Oba dva romány dostaly i podobu rozhlasové četby na pokračování. Autobiografickou trilogii uzavírá román „Víme svý“, který se odehrává za normalizace v jednom malém jihočeském pohraničním městečku.
Věra Nosková byla spoluzakladatelkou a po tři roky také předsedkyní Českého klubu skeptiků Sisyfos a je členkou PEN klubu. Založila rodinné nakladatelství Klika, aby v něm mohla vydávat právě knihy skeptiků šířící osvětu a kritické myšlení, později v něm začaly vycházet i knížky její.
Už několik let spolupracuje s Českým rozhlasem České Budějovice, pro který píše a také načítá Rozhlasové sloupky. V poslední době píše a publikuje především fejetony, povídky a také cestopisy.
Související
-
Duch Velkého Javoru. Příběh o cestě magickou Šumavou, nepřízni počasí a hledání sebe sama
Mladá dvojice vyráží na Velký Javor, nejvyšší vrchol Šumavy, který leží na německé straně pohoří. Zastihne ji ale nečekaná průtrž mračen, mnoho hodin trvající drsná bouřka.
-
Giacomo Casanova: Historie mého života. Paměti slavného svůdce žen, ale i diplomata, umělce a špióna
Po neobyčejně pestrém životě zakotvil slavný Benátčan Giacomo Casanova v 80. letech 18. století na zámku v severočeském Duchcově. Právě tady sepsal své stěžejní dílo.
-
Alena Mornštajnová: Růže. Příběh o dětské bezstarostnosti uprostřed války a růžích, které přežily
Ve Valašském Meziříčí v době druhé světové války se odehrává děj povídky Růže. Autorka Alena Mornštajnová vypráví příběh Michaela Honeyho, který přežil Terezín i Osvětim.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.