Archeologové potvrdili, že ostatky nalezené v kostele budějovického kláštera patří prvnímu převorovi, a vrátili je zpět

„Dutina pod oltářem obsahovala lidské pozůstatky. U části jsme potvrdili, že se jedná o prvního převora českobudějovických dominikánů Jindřicha Libraria. Na toto místo se ukládaly většinou velice významné osobnosti a antropologický rozbor přiřkl ostatky muži, který zemřel v 64 letech a měřil 182 centimetrů,“ uvádí archeoložka Zuzana Thomová.

V absolutním datování se odborníci dostali až do roku 1288. Dosud se uvádělo, že Jindřich Librarius zemřel v roce 1281. „To je samozřejmě rozpor, ale ten údaj o roce 1281 je opis písemných pramenů a tady máme přírodovědnou metodou doloženo, že Jindřich zemřel skutečně trochu později,“ říká Zuzana Thomová.

Ostatky se v dřevěném relikviáři vrátily do obnovené pohřební niky. „Schrána je nová a uvnitř je celkem šest ostatků. Jedná se o obratle, stehenní kost, část kosti pánevní a horní část lebky,“ popisuje archeoložka.

Průzkum klášterního kostela v Českých Budějovicích začal už v roce 2018. O rok později našli archeologové s pomocí sondy v gotické nice první dřevěnou schránku s ostatky. Po odborných expertizách se ale ukázalo, že uložené lidské a zvířecí kosti pocházejí ze 16. a 17. století. Nemohlo tedy jít o ostatky Jindřicha Libraria.

„Až v roce 2020 jsme šli ověřovat tu mnohem menší anomálii, která se nachází na úrovni dlažby dnešní kostelní lodi. A tam byla objevena rozpadlá dřevěná schrána a také kosterní ostatky,“ vypráví geoinformatik Jiří Šindelář.

Čtěte také

Vzkaz budoucím generacím. Do věže budějovického kostela uložili schránku s předměty ze současnosti

Průzkum inicioval před pěti lety kardinál Dominik Duka. „Je to významné i pro jižní Čechy, protože budějovický klášter v době středověku i baroka hrál důležitou náboženskou a také kulturní úlohu,“ vysvětluje.

Právě Dominik Duka sloužil slavnostní mši, v jejímž závěru se ostatky prvního převora vrátily do obnovené pohřební niky. Uskutečnila u příležitosti 758. výročí založení města. 10. března roku 1265 král Přemysl Otakar II. vydal zakládací listinu českobudějovického dominikánského kláštera a zvíkovský purkrabí a lokátor města Hirzo přidělil dominikánské provincii pozemky pro výstavbu kláštera.

Českobudějovické biskupství rozhodlo, že nika zůstane přístupná veřejnosti, aby si lidé mohli osobnost prvního převora stále připomínat. Zastupitelé navíc na svém posledním zasedání schválili, že část Zátkova nábřeží dostane nově jméno po Jindřichu Librariovi. Jde o 267 metrů dlouhý úsek od Hroznové ulice po Solnou bránu.