Archeologové objevili v Sezimově Ústí zbytky kláštera, který v roce 1420 vypálili husité

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Klášterní ulici v Sezimově Ústí našli původní zdi dominikánského kláštera ze 13. století, včetně kostela a hřbitova. Archeolog Jiří Bumerle z Husitského muzea odhalil kostry

Jeden z prvních klášterů v naší zemi, který založili dominikáni už kolem poloviny 13. století v Sezimově Ústí, zkoumají archeologové. Jeho pozůstatky našli loni na jaře a teď v laboratořích podrobněji určují první nálezy.

Klášter v Sezimově Ústí na Táborsku tvořil kostel svatého Dominika s přilehlým hřbitovem, budovy a zahrady. Vše zaniklo roku 1420, kdy město vypálili husité.

„Jsme prakticky v nejstarší části města, ve středověku tu byl objekt dominikánského kláštera, což je znamení, že tu bylo poměrně významné osídlení. Dominikáni totiž své kláštery stavěli pouze ve městech, a to poměrně velkých,“ říká starosta Martin Doležal.

Současná Klášterní ulice je obestavěná rodinnými domy. Jak ukázal archeologický průzkum, domy stojí na středověkém pohřebišti. „Našlo se tady velké množství kosterních pozůstatků prakticky přímo u těch domů a předpokládá se, že to bude i pod domy a pod zahradami,“ dodává starosta.

K překvapivému objevu klášterního komplexu došlo podle archeologa Husitského muzea Františka Jandy při rekonstrukci nenápadné ulice, kam většina lidí nemá důvod jít, protože nikam nevede.

„Povedlo se nám opravdu překvapivě nalézt torza zdí, a to do poměrně vysokého stavu zachování. Zatím můžeme s jistotou mluvit minimálně o dvou stavebních kamenných fázích. Jedna by odpovídala zhruba 13. století, pak byla přestavěna patrně v třetí čtvrtině 14. století. Ty starší zdi byly odlámány a byl okolo využíván hřbitov, takže na starých korunách zdí nám leží bývalí obyvatelé Sezimova Ústí,“ uvádí archeolog.

Na pohřebišti archeologové odkryli kosterní pozůstatky nejen dospělých lidí, ale i dětí. Téměř s jistotou se jednalo o původní obyvatele, kteří patřili mezi bohatší vrstvu společnosti. Jen ti si totiž mohli dovolit prominentní hrobová místa v blízkosti kostela.

Pod zemí se podle Františka Jandy podařilo identifikovat části kostela, například zákristii s kněžištěm. Na výzkumu se podílí i antropologové, kteří zkoumají kosterní pozůstatky. Jejich závěry můžou posunout historii osídlení města dál do minulosti.

Spustit audio
autor: Jan Kopřiva

Odebírat podcast

Související