Adalbert Lanna zbohatl na splavnění Vltavy a jihočeském grafitu

6. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Slavnostní otevření plavební komory ve Hněvkovicích. V přímém přenosu Českého rozhlasu jí proplula výletní loď Vojtěch Lanna
0:00
/
0:00

Připomínku období heydrichiády v jižních Čechách, období středověku a gotiky v Nových Hradech a Horní Stropnici a také jednoho velmi chytrého nápadu Adalberta Lanny staršího přináší nové vydání Vltavínu.

Aktuální Vltavín bude velice barevný. Pokud bychom jej měli charakterizovat podle malířské palety, tak obsáhne barokní šerosvit s atmosférou tragédie, ale vzápětí přejde do světlých tónů rozjásané a probouzející se přírody ve stylu gotických vitráží a skončí u blankytně modrých odrazů ve vltavské hladině.

Heydrichiáda přinesla dobu teroru

V první části pořadu vás čeká připomínka období heydrichiády v jižních Čechách v roce 1942. Souvisí s ním jména Karla Chocholy a Josefa Stejskala, po nichž jsou dnes pojmenované ulice v Českých Budějovicích.

„Karel Chochola byl architekt, od něhož lidé znají například obchodní dům Brouk a Babka,“ připomíná historik umění Jaromír Procházka.

Josef Steskal byl dramaturg, režisér, ale i gymnaziální profesor, spoluzakladatel jihočeské umělecké skupiny Linie a také jedna z vůdčích osobností Jihočeského divadla.

Oba dva mají společný konec svého života, protože byli popraveni v období takzvané heydrichiády. Karel Chochola 4. června a Josef Stejskal 16. června 1942. Více si o nich a o období heydrichiády, které přineslo teror i na jih Čech, poslechněte v první části Vltavínu.

Novohradsko a gotika

„Před několika týdny jsem se vypravil do Novohradských hor, přesněji do Horní Stropnice, poté nahoru na Dobrou a Hojnou vodu a ještě jsem stihnul vyšlapat až na rozhlednu na Kraví hoře. Moc se mi ten kraj líbí a reportáž z těchto míst už jste mohli slyšet i v našem vysílání. A tak jsem docela rád sáhnul i po dvou archivních nahrávkách, které se mi teď dostaly do ruky a které na sebe navazují," uvádí redaktor Zdeněk Zajíček další část Vltavínu.

Archivní příspěvky na toto téma natočil reportér Jaroslav Klíma zhruba před dvaceti lety. Jeden je přímo z Horní Stropnice, druhý z nedalekých Nových Hradů.

Adalbert Lanna zbohatl na grafitu

A na závěr Vltavínu se podíváme k řece. První historicky doložená zmínka o voroplavbě na Vltavě pochází z roku 1316. Král Jan Lucemburský tehdy udělil Starému Městu pražskému privilegium předkupního práva na dřevo, dopravené po Vltavě.

První historicky doložené splavňovací práce jsou datované rokem 1366. Karel IV. v tomto roce totiž stanovil minimální šířku propustí vltavských jezů na 20 loktů, tedy necelých 12 metrů.

Připomeňme si jeden příběh, který je sice skoro 200 let starý, ale funguje pořád. Je to příběh o Adalbertu Lannovi, který prý zbohatl právě díky splavnění Vltavy, protože naložil na loď náklad jihočeského grafitu. Ten prý odvezl do Hamburku, tam jej výhodně prodal a zpátky už se vracel kočárem. Co je na tom pravdy?

Spustit audio

Související