A to řekla mně, který tolik stonal! Památná věta zhrzeného prince v podání Jana Krause zazněla nad Humpolcem

Hrad, který nad Humpolcem stával a jehož moutnou zříceninu tady najdete dodnes, se jmenuje Orlík. Možná si říkáte, že tady něco nehraje, že Orlík je přece nad Vltavou. A budete mít pravdu, ale jen částečnou. Kolik je, nebo bylo Orlíků v našich luzích a hájích?

Dominantou Orlíku nad Humpolcem je jeho věž netradičně, ale účelně a krásně doplněná o ocelovou konstrukci.|foto:Zdeněk Zajíček, Český rozhlas

„Údajně sedm,“ odpovídá kastelán Orlíku nad Humpolcem Pavel Koubek a dodává: „Ale stojí už jen dva, ten nad Vltavou a pak náš, nad Humpolcem.“

A právě tady se před léty natáčela jedna z důležitých scén filmu Jak se budí princezny. Možná si vybavíte, že zhrzená sestra, kterou ve filmu hraje Libuše Švormová a která způsobí píchnutí Růženky do prstu, a tím i spánek nejen Růženky, ale i celého království, žije v jakémsi polorozpadlém domě.

Kolem něj také projíždí královský doprovod podobně zhrzeného nápadníka skvěle zahraného Janem Krausem. A asi každý, kdo film viděl, si vzpomene na jeho památnou větu v tu chvíli pronesenou: „Prosím, a to řekla mně, který tolik stonal!“ Přičemž jeho otec, král v podání Oldřicha Velena, jej usadí se slovy: „Mlč, hlupáku!“

To celé se odehrává na prvním nádvoří hradu Orlík nad Humpolcem. Právě tady byly scény natočené. V magazínu Vltavín si můžete poslechnout i ukázku z filmu a komentář k místu samotnému od Pavla Koubka.

Přitáhl, dobyl hrad a zase odtáhl

Orlík nad Humpolcem má ale i přímou spojitost s jižními Čechami, tedy s rožmberským dominiem. První písemná zmínka o hradu totiž souvisí s Jindřichem III. z Rožmberka, který roku 1404 Orlík dobyl.

Proč? „To se přesně neví. Existuje záznam, který je skutečně prvním písemným záznamem o hradu, že Jindřich III. z Rožmberka přitáhl, hrad dobyl a zase odtáhl. Možná to byla nějaká pomsta nebo za tím byla žena. To jsou ale jen dohady," míní s úsměvem kastelán Pavel Koubek.

Kastelán Orlíku Pavel Koubek a redaktor Zdeněk Zajíček|foto:Hana Zajíčková

Koneckonců, region okolo Humpolce směrem na Jihlavu, Třešť až k Rakousku býval vždy takovým hraničním územím mezi rozsáhlými državami Rožmberků a Perštejnů. Dokonce se svého času tyto dva rody snažily svá dominia spojit svatbou Viléma z Rožmberka a Polyxeny z Pernštejna.

V magazínu Vltavín se ale vydáme do doby o 200 dříve, přesně do roku 1404. A když už budeme v tom Humpolci, tak si jej projdeme hezky podrobně.

Uslyšíte i povídání o humpoleckém Zichpilu. V roce 1990 ho natočil tehdejší rozhlasový reportér Jaroslav Klíma s historikem Jiřím Rychetským. Řeč bude i synagoze a nejstarším tolerančním kostelu v Čechách.

Pořad Vltavín si poslechněte online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.