152 milionů kilometrů. V létě je Země nejdál od Slunce
O půlnoci z 5. na 6. července se Země nachází vůbec nejdále od Slunce. Jak uvádí jihočeský astronom Miloš Tichý, vzdálenost v tu chvíli činí 152,1 milionů kilometrů.
Vzdálenost Země od Slunce neovlivňuje střídání ročních období, jak se kdysi mylně vysvětlovalo. Střídání ročních dob na různých místech planety vychází ze sklonu zemské osy. „Při oběhu kolem Slunce skloněná osa zachovává směr, takže někdy k nám paprsky dopadají více kolmo, někdy méně,“ připomíná Miloš Tichý.
Na Českou republiku dopadají paprsky více kolmo v létě, a tak dodávají více energie. „Více kolmo znamená, že Slunce je opravdu nejvýše nad obzorem. V našich podmínkách ho máme maximálně nějakých 64 stupňů, ale i tak nám přidává nejvíce energie,“ uvádí astronom.
„Kdežto v zimě, vezměte si ten rozdíl, je Slunce 16 stupňů nad obzorem. Skoro se plazí po obzoru a dodává nám nejméně energie. Proto je v zimě zima. Kvůli nízké poloze Slunce dostáváme méně energie,“ dodává.
Související
-
Po Venuši bychom se teoreticky mohli projít, na Jupiteru bychom museli plavat
První čtyři planety Sluneční soustavy se liší od ostatních. Merkur, Venuše, Země a Mars jsou označované jako terestrické planety. Znamená to, že mají pevný povrch.
-
Nejhezčí pohled na Měsíc není za úplňku. Počkejte na první nebo poslední čtvrť, radí astronom
Teplé letní večery lákají k pozorování oblohy. Kromě souhvězdí nebo planet přitahuje pohledy i Měsíc. Podle astronoma je ale v některých fázích zajímavější než v jiných.
-
Po celé léto můžete na obloze pozorovat Mléčnou dráhu. Nejdřív ale nechte oči přivyknout
Teplé letní noci jsou ideální pro pozorování oblohy. A rozhodně je na co se dívat. Když si vyjdete někam, kde neruší pouliční osvětlení, uvidíte nad hlavou Mléčnou dráhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
