Zvláštní podzemní hlodavce, kteří přežijí i v extrémních podmínkách, zkoumají vědci v Českých Budějovicích

„Rypoši jsou nápadní tím, že na nich skoro nic nevidíte. Nemají žádné tělní výčnělky, extremity, nemají boltce, mají krátký ocas, krátké nožičky. Jsou to prostě takové podlouhlé buřtíčky,“ ukazuje zoolog Radim Šumbera přibližně patnácticentimetrového rypoše obřího.

Hlodavci žijí pod zemí a mají nápadné velké řezáky, protože nehrabou půdu předními končetinami. „Zuby jim koukají ven, což je adaptace na to, aby se to zvíře nedusilo vyhrabanou půdou. Mají zavřenou tlamu, ale zuby jsou vytažené ven, takže můžou pracovat,“ vysvětluje vědec.

Jedinečné vlastnosti těchto savců otevírají nové možnosti pro medicínu. Většina rypošů je imunní vůči rakovině díky kyselině hyaluronové, která chrání jejich tělo. Kromě toho dokáží přežít i v extrémních podmínkách, jako je naprostá tma, vysoká vlhkost nebo minimum kyslíku.

„Když už jsme zvířata chovali delší dobu, začalo nám připadat zvláštní, že při pitvě uhynulého rypoše nenacházíme například rakovinu, žádné nádory. Nastal tedy opravdu velký boom jejich studia, nejenom z hlediska stárnutí a rakoviny, ale třeba také proto, že když rypoše dáte do atmosféry, kde není žádný kyslík, tak tam vydrží dvacet minut,“ popisuje Radim Šumbera.

Českobudějovická katedra zoologie je jediným centrem na světě, kde vědci chovají a studují africké rypoše, slepce a kurury zároveň. Pracoviště spolupracuje s týmem z katedry molekulární biologie a genetiky a dalšími institucemi. Společně pečují o téměř 400 jedinců těchto zvláštních hlodavců.

Čtěte také

Malý kelímek dokáže zabránit velkým škodám. Novou past na klikorohy vyvinuli jihočeští vědci

Jeden ze zkoumaných druhů, rypoš lysý, váží jen kolem osmdesáti gramů. „Když ho takto zvednu, tak je de facto poloprůhledný, jsou vidět vnitřní orgány. A je to zvíře velice dlouhověké. Dožívá se třeba čtyřiceti let, což je na savce takové velikosti opravdu unikátní,“ dodává Radim Šumbera.

Vědci chovají pět druhů rypošů, slepce galilejského a kururo jihoamerického ve speciálních otevřených chovech, které zajišťují co nejpřirozenější prostředí. Větší počet druhů těchto podzemních zvířat umožňuje pracovníkům jednotlivé druhy srovnávat a společně studovat, což jiné výzkumné instituce nedokážou nabídnout.

„Tady je jihoamerický kururo. To je indiánské jméno vyjadřující trylek, který zvířata vydávají. Používají ho jako takový poplašný signál, ale zjevně komunikují i rodiny mezi sebou. Je to hlodavec z Jižní Ameriky, z Chile a my ho tady máme pro účely srovnávací,“ doplňuje zoolog.

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nabízí návštěvníkům možnost vidět tyto tvory na vlastní oči. Během akcí, jako jsou Dny otevřených dveří nebo Týdny se současnou biologií, můžou zájemci pracoviště navštívit a dozvědět se mnoho informací o životě zvláštních hlodavců.