Ženy ve Švýcarsku se po mateřské nevrací naplno do práce. Společnost by na ně koukala skrz prsty

24. září 2019

Zažila příběh jako z milostného románu. Magdalena Liechti, rodačka z Českých Budějovic, odjela na dovolenou, potkala tam Švýcara a teď žije ve Švýcarsku ve městě Bern. Musela si ale zvyknout na spoustu rozdílů oproti České republice.

„Bez nadsázky můžu říct, že když tam člověk začne žít, tak nevychází z údivu. Já jsem tam přišla před třinácti lety a byla jsem třeba z Čech zvyklá dávat zámek přes volant. Manžel se smál, že tam se auta ani nezamykají,“ vypráví.

„Nebo jsem jednou ztratila peněženku, volala jsem manželovi, že potřebuji zablokovat karty a on říká: Uklidni se, jdi domů, dej si kávu, někdo ti tu peněženku přinese. A skutečně se to stalo,“ dodává Magdalena Liechti.

Magdalena Liechti

Obyvatelé Švýcarska podle ní nadevše ctí zákony a předpisy, ale zároveň v zemi platí zákonů hodně. „Člověk, kterému vadí, když je svázán předpisy, by tam žít nemohl,“ dodává.

Z českého pohledu jí připadá absurdní třeba nařízení, které určuje, že houby v lese můžete sbírat pouze v některé dny v týdnu. „Je to kvůli tomu, aby houby byly chráněné a dokázaly vyrůst, a samozřejmě Švýcaři mají omezený i počet kilogramů hub, které si můžete odnést,“ říká.

Zajímavé je, že podle statistik každý druhý Švýcar vstupuje do manželství s cizinkou. „Přemýšlela jsem, proč tomu tak je, a když pozoruji švýcarské ženy, dovoluji si říct, že Češky oproti nim opravdu mají větší smysl pro módu, vkus a hlavně nebojí se barev,“ komentuje Magdalena Liechti.

„Švýcarky jsou velmi praktické a nekladou moc důraz na to, jak vypadají. V porovnání s Českou republikou je tam z mého hlediska i sortiment v konfekci velmi fádní. Když si tam vezmu barevný šátek, tak už vyčnívám,“ doplňuje.

Čtěte také

Ve švýcarských domácnostech dodnes přetrvává tradiční role ženy. „Pokud je matkou, přestává pracovat a pečuje o děti, manžela, dům. Neznám jedinou Švýcarku, která po mateřské dovolené nastoupila naplno do práce. To by se na ni i ta společnost dívala skrz prsty, že se nestará dobře o rodinu. Opravdu je to v nich zakořeněno,“ líčí Magdalena Liechti.

V zemi dokonce neexistují školní jídelny a družiny. „Děti chodí v poledne domů na oběd a vrací se na odpolední vyučování. Jídlo v poledne musí zajistit rodina. Pokud jsou děti větší, chodí ženy třeba na částečné úvazky do zaměstnání, ale žádná z nich opravdu nepracuje na sto procent,“ říká Magdalena Liechti.

Rodačka z Českých Budějovic žije s manželem ve Švýcarsku už třináct let, ale do Čech se pravidelně vrací a využívá to nejlepší z obou zemí. „Když jedu ze Švýcarska sem, tak vezu čokolády, sýry a kakao. Když jedu zpět, beru karlovarské oplatky, knedlíky a samozřejmě pivo,“ směje se.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.