Všichni chtěli do USA, ji lákalo Švédsko. Vzala si Švéda a teď vydává Švédskou kuchařku
Dominika Wittenberg Gašparová pochází ze Slovenska, v současné době žije v německém Berlíně, ale její život zásadně ovlivnilo Švédsko. Nejen, že tu studovala, ale také se provdala za Švéda a propadla švédské kuchyni.
„Když mi bylo 18 let, napadlo mě, že bych ráda jela na rok studovat do zahraničí. Tehdy většina spolužáků chtěla do USA, ale mě to nelákalo. Chtěla jsem se naučit nějakou jinou řeč než angličtinu. Zaujalo mě Švédsko, jazyk mi připadal takový exotický,“ vzpomíná.
Později Dominika Wittenberg Gašparová ještě vystudovala švédštinu na Univerzitě Karlově a poznala svého manžela, který pochází právě ze Švédska. A protože vždy ráda vařila, začala se také rychle zajímat o švédskou kuchyni.
Říká, že švédská kuchyně je plná protikladů. „Na jedné straně mají rádi zdravé jídlo, hodně jedí ryby, mořské plody, houby, lesní plody, ale na druhé straně milují sladké, nedají dopustit na šlehačkové dorty a zákusky,“ popisuje.
Knackerbrot = vysušený chleba, který musel vydržet do příští sklizně
Tradice švédské kuchyně vyplývá z toho, že se jedná o chladnou zemi, kde bylo třeba především dělat si zásoby a uchovávat jídlo nashromážděné během krátkého teplého období. „V současnosti už tahle potřeba není, protože se jídlo vozí z celého světa a máme moderní technologie, ale třeba typický knackerbrot je vlastně chleba, který se vysušil, aby vydržel do příští sklizně,“ vysvětluje Dominika Wittenberg Gašparová.
Sama ze švédské kuchyně miluje mořské plody, například krevety, ale také chlebíčkový dort. „Vypadá to přesně tak, jak si myslíte. Vyrábí se ze sendvičového chleba a zdobí různými surovinami od šunky po zeleninu. Může se na něj dát cokoli, je to lahůdka, ale ne zrovna dietní,“ směje se.
Recept na chlebíčkový dort nechybí v její Švédské kuchařce. Dále nabízí v jedenácti kapitolách návody na řadu severských jídel a také popisuje tradice a zvyky a prozrazuje, jaký je vztah Švédů k jídlu. „Milují jídlo a trendy. Ve vaření chtějí jít s módou, ale v současnosti se vrací i tradiční vaření. Začíná být trendy najít si čas na vaření podle našich předků,“ dodává Dominika Wittenberg Gašparová.
Švédský bramborový salát
Suroviny:
100 mililitrů zakysané smetany
150 mililitrů domácí majonézy (recept níže)
1 lžíce dijonské hořčice
hrst čerstvých bylinek, třeba kopru, petrželky nebo pažitky
500 gramů vařených brambor varného typu A, oloupaných a nakrájených na větší kostky
sůl a pepř podle chuti
Smícháme smetanu, majonézu, hořčici a většinu nadrobno nasekaných bylinek. Přidáme brambory, sůl a pepř podle chuti.
Posypeme zbylou částí bylinek a podáváme.
Domácí majonéza
Suroviny:
1 žloutek
1 lžička dijonské hořčice
½ lžíce bílého vinného octa
200 mililitrů slunečnicového nebo řepkového oleje
2 až 3 stroužky česneku, prolisované
sůl a pepř
V misce smícháme metličkou žloutek, hořčici a ocet. Za stálého míchání pomalu přiléváme olej. Nejdřív po kapkách a potom tenkým proudem, až majonéza zhoustne. Ochutíme česnekem, solí a pepřem.
Všechny články k pořadu Dámská jízda najdete ZDE.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
