Novinář z Budějovic se oženil s indonéskou Číňankou, kterou potkal v Thajsku

Cestovatel a novinář Pavel Zvolánek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Cestovatel a novinář Pavel Zvolánek

Pavel Zvolánek studoval v Českých Budějovicích a působil zde také jako redaktor Deníku. Jeho život je ale nakonec spjatý s exotickými zeměmi. Novinář a cestovatel totiž nyní žije v indonéské Jakartě se svou manželkou, která odsud pochází.

„Do jihovýchodní Asie jsem docela často jezdil, psal o ní články a připravoval výstavy. A pak jsem tam zůstal, protože jsem potkal svojí ženu, která je indonéská Číňanka. Setkali jsme se v Thajsku, kam přijela z Jakarty nakoupit zboží pro svůj obchod. Uviděl jsem ji v restauraci, něco z ní vyzařovalo, a tak jsem jí oslovil indonésky. To na ní asi zapůsobilo, protože nikdo jiný v Thajsku indonésky neuměl,“ vzpomíná s úsměvem.

Později se dokonce dozvěděl, že jeho žena si vždycky přála za manžela cizince. Cesta do nové rodiny se ale neobešla bez kuriózního zážitku. „Vydal jsem se do Jakarty po předchozí dlouhé cestě, byl jsem unavený a na jazyku se mi udělala nějaká houba. S tím jsem přiletěl do její rodiny. Oni na mě tak koukali, říkali jí, aby si mě nebrala, ale my ze svatby už neslevili. A jsme spolu sedm let,“ vypráví Pavel Zvolánek.

A aby toho nebylo málo, nastávající tchán s tchýní byli den před obřadem přepadeni ve svém domku a museli odevzdat všechno zlato, které měli připravené na svatbu.

Ve smíšené domácnosti podle Pavla Zvolánka samozřejmě šéfuje manželka, jak to u Číňanů běžně chodí.

Typickým obědem nebo večeří je v Jakartě rýže s masem, nejčastěji kuřecím. „Někdy máme také guláš, který se žena naučila tady v Čechách,“ dodává Pavel Zvolánek. Dobré indonéské jídlo se ale podle něj naopak v Čechách udělat nedá, protože v našich obchodech není k sehnání ta správná rýže. „Rýže tam chutná lépe. Já jsem ji nikdy neměl rád, ale tam se dá jíst každý den,“ říká.

Když se svou indonéskou ženou poprvé přijel do Čech, setkal se jen s pozitivními reakcemi. „O Češích se možná vypráví leccos, ale nemohu říct, že by tu měla nějaké potíže. Zajímavé spíš bylo, když pak doma popisovala, co tu viděla. Překvapilo ji, že tady pořád jíme chleba a také že je tu strašně málo lidí, protože Jakarta má deset milionů obyvatel,“ vzpomíná.

Na indonéských Číňanech se mu nejvíc líbí, že drží při sobě. Naopak nevýhodný je například systém zdravotnictví. Indonésané nemají zdravotní pojištění a pobyt v nemocnici pak musí draze zaplatit. „Den na jednotce intenzivní péče vyjde na padesát tisíc českých korun. Stávají se i takové bizarní situace, kdy matky nemají na zaplacení porodu a nemocnice pak drží jejich děti jako rukojmí, dokud se nenajde někdo, kdo zaplatí,“ popisuje Pavel Zvolánek.

Ten v současné době stále píše články pro různé noviny a také provádí turisty po jihovýchodní Asii. Říká, že se lidé rozhodně nemusí bát tyto země navštívit a jsou zde dobré podmínky i pro dlouhodobější pobyt. „Člověk se samozřejmě musí vyrovnat s jinými zvyky, kulturou, ale obecně mají rádi cizince. Indonésanky chtějí mít smíšené děti,“ uzavírá s úsměvem.

Rozhovor s Pavlem Zvolánkem natočila Mirka Nezvalová, autorka pořadu Dámská jízda. Záznam si poslechněte v odkazu výše.

Cestovatel a novinář Pavel Zvolánek s Mirkou Nezvalovou

Čtěte také