Zemřel Oldřich Petrášek, velký znalec Netolicka

27. leden 2019
Oldřich Petrášek, velký znalec historie Netolic a netolického regionu, nečekaně zemřel v lednu 2019
0:00
/
0:00

V magazínu Vltavín se vypravíme za léčivými prameny do Chelčic a Deštné, za ptáky, kteří žijí přes zimu v Českých Budějovicích, a za šumavskými obry. Začneme ale vzpomínkou na Oldřicha Petráška.

S Oldřichem Petráškem z Netolic jsme natočili už několik reportáží. Byl to velký znalec historie Netolic a vůbec netolického regionu. Na přelomu roku jsme s ním hledali v bývalé netolické oboře zbytky Krčínky a ještě minulý týden se procházeli po dávné Linecké stezce u Lhenic.

Měli jsme toho v plánu natočit ještě hodně. Oldřich Petrášek ale tento týden nečekaně zemřel, vydal se na jinou stezku, ze které se už nevrátí.

Připomeneme vám jej v reportáži, kterou s ním autor magazínu Vltavín Zdeněk Zajíček natočil přesně před dvěma lety do cyklu Česko – země neznámá. Tehdy také v lednových mrazech křupali ve sněhu u Chelčic a hledali pramen léčivé vody.

Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli

Oldřich Petrášek je asi největším znalcem Krčínky a původní Netolické obory

V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Do dnešních dnů se toho o ní ale písemně dochovalo velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.

Před dvaceti lety pátral po jiných léčivých pramenech ještě další redaktor českobudějovického rozhlasu, byl to Jaroslav Klíma. Ve Vltavínu si můžete poslechnout jeho archivní reportáž.

Víte, kdy a proč začaly ve městech žít a hnízdit poštolky? Kupodivu to souvisí s koncem druhé světové války. Napříč centrem Českých Budějovic teď vede kilometr a půl dlouhá naučná stezka, která zajímavosti mapuje. Také na ni se můžete vydat v našem pořadu.

Minulý Vltavín připomněl siláka Rankla Seppa, kterému se říkalo šumavský obr. To Zdeňka Zajíčka inspirovalo k tomu, abych prošel rozhlasový archiv a hledal něco dalšího o obrech.

Traduje se, že na Šumavě žili obři dávno předtím, než se tam usadili lidé. Jejich nejstarším sídlem byl Obří hrad u Červené, ale měli jich tu prý více. Scházeli se ve svatyni na kopci nad meandrem Otavy u Annína, kde dnes stojí kostel svatého Mořice. Zde přinášeli oběti svým bohům. Později odešli do Alp, kde žijí dodnes. Více se dozvíte v archivní nahrávce z roku 1997, kterou čte herečka Bibiana Šimonová.

Spustit audio

Související