Šumavský obr Rankl Sepp měřil 213 centimetrů a měl prý mimořádnou sílu
K zimním dnům se hodí vyprávění z dob minulých, proto magazín Vltavín opět nabízí cestování proložené archivními ukázkami. Řeč bude o šumavském silákovi Ranklu Seppovi, budějovické mluvě z doby první republiky a Linecké stezce.
Rankl Sepp, přesněji řečeno Josef Klostermann, se narodil 16. ledna 1819, tedy před 200 lety. Jako dospělý měřil 213 centimetrů a měl prý mimořádnou sílu.
Povahou to byl takový obr dobrák, poslední žijící šumavský obr, obyčejný, pracovitý, mírumilovný, prostě bodrý horal se smyslem pro humor. Ve svém románu V ráji šumavském jej zvěčnil Karel Klostermann.
Dvě staletí od jeho narození připomínáme v magazínu Vltavín archivní nahrávkou Českého rozhlasu, kterou v režii Jaroslava Kubeše načetla Bibiana Šimonová v roce 1997.
Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli

V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Do dnešních dnů se toho o ní ale písemně dochovalo velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.
Není to tak dlouho, co jsme se v pořadu vydali po stopách takzvané Cáhlovské stezky, tedy obchodní cesty vinoucí se zprvu z Freistadtu, dále pak přes hranice podél Malše až do Českých Budějovic. Stezku posléze kopírovaly formanské cesty, pak koněspřežka, nakonec silnice E 55 a nyní se do těch míst chystá konečně dálnice.
Nebyla to jediná obchodní cesta, která se jihem Čech od pravěku táhla. Ještě tu byla Linecká stezka. Ta se k nám dostávala u Bad Leonfeldenu, přesněji řečeno u Radingu na nejjižnějším místě naší budoucí republiky, pak se táhla podél Šumavy směrem na Lhenice a Netolice. A do těchto míst vás vezmeme ve Vltavínu.
Na závěr nabídneme druhý díl archivního pořadu Procházka Českými Budějovicemi, v němž se dozvíte, jak se mluvilo v jihočeské metropoli v době první republiky. V nahrávce uslyšíte hlas herce Jana Dvořáka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.