Šumavský obr Rankl Sepp měřil 213 centimetrů a měl prý mimořádnou sílu
K zimním dnům se hodí vyprávění z dob minulých, proto magazín Vltavín opět nabízí cestování proložené archivními ukázkami. Řeč bude o šumavském silákovi Ranklu Seppovi, budějovické mluvě z doby první republiky a Linecké stezce.
Rankl Sepp, přesněji řečeno Josef Klostermann, se narodil 16. ledna 1819, tedy před 200 lety. Jako dospělý měřil 213 centimetrů a měl prý mimořádnou sílu.
Povahou to byl takový obr dobrák, poslední žijící šumavský obr, obyčejný, pracovitý, mírumilovný, prostě bodrý horal se smyslem pro humor. Ve svém románu V ráji šumavském jej zvěčnil Karel Klostermann.
Dvě staletí od jeho narození připomínáme v magazínu Vltavín archivní nahrávkou Českého rozhlasu, kterou v režii Jaroslava Kubeše načetla Bibiana Šimonová v roce 1997.
Po Jakubu Krčínovi zůstala u Netolic umělá stoka, ale místní ho rozhodně rádi neměli
V kopcích nad Netolicemi bývala veliká obora, největší svého druhu v českých zemích. Do dnešních dnů se toho o ní ale písemně dochovalo velice málo, jakoby se všechny složky v archivech ztratily.
Není to tak dlouho, co jsme se v pořadu vydali po stopách takzvané Cáhlovské stezky, tedy obchodní cesty vinoucí se zprvu z Freistadtu, dále pak přes hranice podél Malše až do Českých Budějovic. Stezku posléze kopírovaly formanské cesty, pak koněspřežka, nakonec silnice E 55 a nyní se do těch míst chystá konečně dálnice.
Nebyla to jediná obchodní cesta, která se jihem Čech od pravěku táhla. Ještě tu byla Linecká stezka. Ta se k nám dostávala u Bad Leonfeldenu, přesněji řečeno u Radingu na nejjižnějším místě naší budoucí republiky, pak se táhla podél Šumavy směrem na Lhenice a Netolice. A do těchto míst vás vezmeme ve Vltavínu.
Na závěr nabídneme druhý díl archivního pořadu Procházka Českými Budějovicemi, v němž se dozvíte, jak se mluvilo v jihočeské metropoli v době první republiky. V nahrávce uslyšíte hlas herce Jana Dvořáka.
Související
-
Ellen Zátková-Haasová utekla z republiky 29. února 1948 na lyžích
Mezi Boršovem nad Vltavou a Kamenným Újezdem stojí lavička, která připomíná Ellen Zátkovou. S touto zajímavou ženou ještě v roce 2010 natočila rozhovor Mirka Nezvalová.
-
Skutečné příběhy vojáků, kteří stejně jako Švejk sloužili u 91. pluku, vůbec humorné nebyly
Na počátku prosince 1918 vyhráli Jednadevadesátníci svůj poslední boj. Pěší pluk z Českých Budějovic je znám jako předloha románu o Švejkovi, ale realita byla poněkud jiná.
-
Dnes se tomu říká drive in, ale občerstvení do vozu se prodávalo už za dob koněspřežky
Muzeum koněspřežky můžete navštívit v obci Bujanov nedaleko Kaplice. Vzniklo z bývalého strážního domku a připomíná první železnici na pevninské části starého kontinentu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
