Zažádáte o milion a přidáte pár dalších. Dotační program Oprav dům po babičce rozhodně není pro každého, upozorňuje poradce

18. prosinec 2023

Dotační program Oprav dům po babičce měl na počátku letošního léta masivní reklamu a také obrovskou odezvu. Zajímaly se o něj tisíce obyvatel. O dotaci, na kterou stát vyčlenil 40 miliard, ale zatím požádalo jen něco málo přes 300 lidí. Žadatelé smějí dostat maximálně milion, a tak stále zbývá téměř 39,7 miliard korun. Proč?

Státní fond životního prostředí se domnívá, že větší vlna zájmu přijde na jaře se stavební sezónou. Faktem ovšem je, že žadatele odrazují, anebo přímo vylučují podmínky, které na ně program klade.

To potvrzují i v poradenském Energy Centru České Budějovice, kde z vysokých stovek zájemců zbyly jednotky skutečných žadatelů. Ti totiž nesmějí vlastnit žádnou jinou nemovitost, v opravovaném domě musejí mít trvalé bydliště žadatelé, musejí dům prokazatelně užívat a zůstat v něm minimálně dalších deset let. Navíc nesmějí na dům čerpat podporu z jiného dotačního programu a to, co z titulu Oprav dům po babičce obdrží, smí činit nanejvýš 50 procent nákladů.

A to ještě není všechno. „Nejzásadnější v tomto programu je, že se musí jednat o celkovou rekonstrukci. Chodili k nám lidé, kteří chtěli zateplit střechu nebo fasádu. Jenže aby splnili podmínky programu Oprav dům po babičce, musí se jednat opravdu o celkovou rekonstrukci. To znamená dům opravit od podlah až po střechu do parametrů dnešní novostavby,“ upozorňuje energetický poradce Ondřej Pokorný.

Peníze předem, ale opravovat rychle

Přestavět starý dům do parametrů novostavby ovšem není jednoduché a už vůbec ne levné. „Záleží na stavu každé stavby. Pokud jde o stoletý dům, tak se celková rekonstrukce může vyšplhat do mnoha milionů korun. Pokud je to dvacetiletý dům, který už je částečně zrekonstruovaný, nemusí to být až takový problém,“ popisuje Ondřej Pokorný.

„Jestliže se bavíme o celkové rekonstrukci, bavíme se vlastně o obálce budovy. Musíme vyřešit zateplení podlah, mít kvalitní okna, zateplit fasádu, střechu, stropy. Je nutné vyřešit obálku budovy tak, aby tam nezůstaly nezateplené konstrukce, to bychom podmínky dotace nesplnili,“ dodává.

Výše dotace, která může činit až milion korun, se odvíjí od opravovaných ploch. „Je potřeba mít projekt a kvalifikovaný výpočet. Podle něj pak žadatel přesně ví, o jak vysokou částku žádá,“ říká poradce s tím, že v drtivé většině člověk utratí mnohem víc, než kolik získal dotací. A chce-li v programu o podporu žádat, nic jiného než velká rekonstrukce mu nezbývá.

Čtěte také

„Velkou výhodou však je, že výši dotace, která z výpočtu vyjde, dostává úspěšný žadatel předem,“ doplňuje Ondřej Pokorný. Žadatel ale nemůže s penězi od státu prostě jenom začít a pak v celkové rekonstrukci pokračovat podle svých možností třeba po dobu několika let.

„Žadateli běží dvouletá lhůta, během které by měl celý projekt zrealizovat. Je tam možnost požádat o prodloužení, ale rozhodně ne v řádu let. Je potřeba, aby lidé počítali s dokončením oprav v onom dvouletém horizontu,“ upozorňuje specialista.

Oprav dům po babičce je tedy i podle poradce Energy Centra České Budějovice Ondřeje Pokorného jen dílčím příspěvkem, který sám o sobě celou rekonstrukci starého domu neřeší. Tu si musí žadatel zajistit sám. Zatím navíc nejsou dostupné ani zvýhodněné stavební úvěry, které měly program doprovázet. K dispozici jsou ovšem i jiné dotační tituly státu.

Celý rozhovor o dotačních programech na energetické úspory domů a domácností s poradcem Energy Centra České Budějovice Ondřejem Pokorným si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.