Idyla jako z románu Babička je dnes už nereálná, říká o zajištění seniorů v Česku ekonom a sociolog

Tento problém se podle něj promítne do různých oblastí života – nejen do otázky penzí, ale také do nároků na zdravotní péči, rostoucí potřeby sociálních služeb, bytové politiky i problematiky volného času milionů seniorů.

Současné úpravy důchodového systému považuje Jaroslav Šetek za kosmetické a důslednou důchodovou reformu za nereálnou. Měli bychom se ale pokusit alespoň o funkční model. „Je třeba zásadně vycházet z principu solidarity a subsidiarity. To znamená ze sounáležitosti a z toho, aby se každý o sebe dokázal maximální možnou měrou postarat sám a dále aby se staralo jeho nejbližší sociální okolí. A když už to později není možné, ať se stará veřejnost, tedy orgány samosprávy, popřípadě stát. Ale stát ať je až tou poslední záchrannou sociální sítí,“ říká.

Jaroslav Šetek|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

To se jeví jako jistý návrat ke staršímu modelu, kdy se o svého seniora starala širší rodina, k modelu vejminků, života pospolu a sdíleného rodinného hospodaření. Jenže současnost českého seniora je jiná. Často žije sám, a když už na samostatný život nestačí, odchází do domova seniorů.

„Idyla Babičky Boženy Němcové je dnes už nereálná. Tento model je u nás plně oslaben. Postaralo se o to čtyřicet let centrálně řízené ekonomiky a potom přechod na tržní ekonomiku, kdy jsme se mnozí hnali za kariérou a odkládali manželství i vytvoření rodiny. Proto vznikl populační problém a proto rodina dnes už nemůže vytvářet podpůrný systém svému seniorovi,“ potvrzuje odborník.

Součástí společenské reformy s ohledem na stárnutí populace by tedy měla být i prorodinná politika. „Je otázkou, jak ji optimálně nastavit. Společnost bude potřebovat děti jako zdroj budoucích veřejných příjmů. Jsou tu i možnosti sdílených pracovních míst, home office a podobně,“ uvažuje Jaroslav Šetek.

Co se obsahu důchodové reformy týče, nabádá k realismu. „Důchodovou reformu nezvládneme, ale funkční důchodový systém mít můžeme. Zkusme se inspirovat v zahraničí. Existují ukázkové příklady ze severní Evropy – Dánsko, Švédsko, dále Nizozemí, v zámoří Kanada, Austrálie, Nový Zéland,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Chcete vědět, kolik peněz budete dostávat v penzi? Dobrým ukazatelem může být už teď důchodová kalkulačka

Tamní systémy podle něj stavějí na dvou pilířích. „Jednak je to systém průběžný, tedy průběžně financovaný z daní nebo sociálního pojištění, a pak systém kapitálový, kdy si každý jedinec právě na principu subsidiarity a participace ukládá své zdroje. To je typické penzijní připojištění,“ vysvětluje.

Tyto pilíře už u nás lidé k dispozici mají, ale zůstávají nedořešené otázky. „Například, jak to bude fungovat dál. Už teď víme, že od poloviny roku 2024 nebude stát poskytovat příspěvek k penzijnímu připojištění osobám, které už jsou v důchodovém věku. I v průběžném systému bude potřeba změn. Měl by mimo jiné zohledňovat zásluhy – tedy jakou sumou a jak dlouho člověk do sociálního systému přispíval,“ uvádí ekonom a sociolog.

Ideální penzijní reforma podle Jaroslava Šetka neexistuje. „Abychom si to řekli na rovinu, kdybychom chtěli mít systém ideální, byli bychom utopisté. Nikdy to nebude ideální. Vždy bude nastavení někomu vyhovovat a jinému vůbec ne,“ uzavírá.

Celý rozhovor o důchodové reformě a všem, co s ní souvisí, s ekonomem a sociologem Jaroslavem Šetkem si poslechněte online.