Jablko, které spadne ze stromu na vedlejší pozemek, už patří sousedovi, upozorňuje advokát
Přímé a nepřímé imise – to je velká kapitola sousedských sporů. Platí, že přímé imise jsou zakázané, nepřímé se posuzují individuálně podle míry obtěžování a místních zvyklostí. O co jde? Jestliže vám soused na pozemek například svádí vodu ze svého okapu, pak se jedná o protiprávní jednání, takzvanou imisi přímou. Jestliže pálí listí na svém pozemku a k vám jde kouř, mluvíme o imisi nepřímé.
A pak jsou situace, kdy někdo ze sousedství škodí záměrně. Hází k nám shnilá jablka, slimáky nebo přispěje k zahradnímu štěstí přemístěním krtka... Co na takové naschvály říká právo?
„Pokud mám takovou situaci hodnotit právně, tak se jedná o přímé imise, které jsou zakázány zcela. Bez dalšího. A je jedno, jestli hodí například jedno shnilé jablko, nebo pět,“ odpovídá advokát Martin Matějka, který se specializuje na sousedské spory.
To platí i v případě, že shnilé jablko spadlo na sousedův pozemek z našeho stromu. „Ve chvíli, kdy se jablko oddělí od stromu a spadne na cizí pozemek, stává se vlastnictvím majitele toho pozemku. Takže pokud soused hází shnilé jablko zpátky k nám, hází vlastním shnilým jablkem. A to nesmí,“ říká advokát.
Jestliže jednáním souseda vzniká nějaká škoda na našem majetku, pak podle Martina Matějky nejde primárně o sousedský spor. „V obecné rovině nikdo nesmí způsobit škodu někomu jinému. A tak tu vzniká povinnost škodu nahradit,“ připomíná. A to i kdyby za škodu mohla sousedova koza, která u nás něco sežrala.
Čtěte také
A co když si soused plotem rozšíří pozemek na náš úkor? Třeba sice jen o půl metru, ale po celé délce. Máme to řešit? „Rozhodně bych doporučil ve věci konat, to znamená bránit se. Nečinit nic znamená se s tím smířit, což má i právní následky. Protože jak k tomu judikatura dospěla, je významné i jednání vlastníka, který je změnou hranice dotčen. Jistě je důležité vymezit se, odmítnout to, napadnout to, protože to může mít vliv na to, jak se bude v budoucnu spor posuzovat,“ radí advokát.
Jestliže se neohradíme, vzniká jakési zvykové právo? Může si tím soused legálně pozemek rozšířit? „To nikoliv, ale je to jedna z okolností, ke které se přihlíží třeba v případě vydržení,“ uvádí Martin Matějka.
A co je to vydržení? „Je to originální nabytí nějakého práva, které vzniká zpravidla uplynutím nějaké dlouhé doby a splněním dalších podmínek. Jednou z nich je dobrá víra a existence držby, to znamená užívání toho pozemku. V uvedeném příkladu je důležité sousedovi sdělit, že my si myslíme, že hranice vede jinudy, aby soused nemohl jednou říct: Já jsem žil v dobré víře, že ten plot je postavený správně. Právě proto je důležité v té věci aktivně konat,“ vysvětluje odborník.
Celý rozhovor o sousedských sporech s advokátem Martinem Matějkou si poslechněte online.
Související
-
Na svém pozemku si mohu dělat, co chci, ale… Sousedské soužití má daná pravidla, připomíná advokát
Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. To je pravidlo platné i pro sousedské soužití. Jestliže máme pocit, že nás sousedé omezují, vznikají sousedské spory.
-
Nejen opuštěné chaty a chalupy. Zloděje lákají i domy v satelitech, které se přes den vylidňují
Když zastaví u sousedů dodávka a její obsluha začne nosit věci, nemusí to znamenat, že se sousedi stěhují. Mohou to být zloději. Případy z praxe připomíná policejní mluvčí.
-
Dva domovy dítě po rozchodu rodičů zvládne, dvě školy už přináší velkou zátěž, říká advokátka
Když se rozpadne rodina, může být šance na rozumný rozvod dohodou a uspořádání poměrů k dětem společnou péčí. To je podle právničky Jany Tomešové ideální varianta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
